ČJ-Máj

Máj

SPOLEČENSKO-HISTORICKÉ POZADÍ (Romantismus v české literatuře – 30’s-40’s 19. st.)

• politická situace

- řada revolucí v Evropě → růst politického uvědomění, otázka národní svobody

- protiruské povstání v Polsku

→ starší generace (Jungmann, V. Hanka) proti

→ mladší generace (Mácha, K. Sabina) pro

- hodně ovlivnilo Máchu – pomáhal polským radikálům, učil se polštinu, přejímal jejich myšlenky

• základní principy fungování společnosti (každodenní život)

- rozšíření kultury i do měšťáckých vrstev

- zvýšení poptávky po knihách a spotřebním zboží

- čeština (dosud spíš v domácnostech) jazykem veřejného života a projevem národního cítění

- založena Matice česká (osvětové přednášky, překlad cizích autorů)

- rozvoj divadla (Stavovské divadlo, Kajetánské divadlo)

- české časopisy (Časopis Českého muzea, Česká včela, Květy)

• kontext dalších druhů umění

- malířství – hlavně krajinářství – Antonín a Josef Mánesové

- sochařství – Václav Levý

- architektura – inspirace renesancí a gotikou – neogotická přestavba zámku Hluboká

- hudba – součást měšťanského života, vyjadřuje rozervanost a individualitu jedince

• literatura – ROMANTISMUS

- 30’s pozvolný přechod od osvícenství k romantismu

- vznik v období mezi revolucemi

- touha člověka po svobodě

- důraz na city a fantazii (x osvícenství a klasicismus – rozum)

- individualismus – jedinec stojí na okraji společnosti – pocit osamění a odcizení

- únik do vlastního nitra, do přírody

- autor se ztotožňuje s hrdinou – neschopnost či nezájem přizpůsobit se společnosti

→ typy hrdinů např. loupežník, kat, vrah, cikán

- časté téma nešťastné lásky

- subjektivní vztah ke skutečnosti, kontrast, zvukomalba (onomatopoie), smysl pro barevnost, lidová mluva, hudebnost, onomatopoie (zvukomalebnost), ironie (vzniká z rozporu mezi ideálem a skutečností)

- rozvoj lyricko-epické balady, pohádky (Němcová – Slovenské pohádky a pověsti), historické povídky

- v české literatuře – pomalejší vývoj, nikdy plně rozvinut (jen Mácha)

- otázka, zda lit. má mít fci především didaktickou, či estetickou (Mácha s ezaměřuje na est., což mu vytýká Tyl)

- vychází z lidové poezie – princip ideálu národa a národní kultury (vlastenectví)

- 30. léta – spor o Máchovu tvorbu

- 40. léta – zvýšení umělecké náročnosti literatury, polemika mezi Tylem a Borovským kvůli správné podobě vlastenectví

• další autoři

- Karel Jaromír Erben (Kytice z pověstí národních) – přiklání se k národu, lid = jediná pozitivní hodnota, vychází ze studia lidové tvorby a přetváří ji

- Josef Kajetán Tyl (Strakonický dudák aneb Hody divých žen, Jiříkovo vidění, Tvrdohlavá žena, Lesní panna aneb Cesta do Ameriky, Fidlovačka (František Škroup)) – východisko v principu lásky, jež je mocnější než všechny těžkosti světa