ČJ-Žert -rozbor

Žert

SPOLEČENSKO-HISTORICKÉ POZADÍ (Česká lit. 1968-1969)

• politická a společenská situace

• konsolidace a normalizace

• čistky

• upálení Jana Palacha a Jana Zajíce

• 1. 1. 1977 Charta 77 (hl. mluvčí – Václav Havel, Jan Patočka, Jiří Hájek) → Anticharta

• manifest Několik vět

• pocity zklamání a rezignace → emigrace

• kontext dalších druhů umění

- malířství – oficiální (sociální realismus) x neoficiální (abstraktní malba)

- sochařství – pomníky funkcionářů

- architektura – úpadek, paneláky

- hudba – písničkář Jaromír Nohavica

• literatura

• postižena normalizací

• zakázání dosavadních literárních časopisů, rozpuštění Svazu československých spisovatelů

• lit. rozštěpena na tři proudy – oficiálně publikovaná, samizdatová, zahraniční (exilová)

  • někteří autoři neoficiálně i oficiálně (po cenzurních úpravách) – Hohumil Hrabal, Jaroslav Seifert (Maminka, Morový sloup, Všecky krásy světa, Býti básníkem)

• ve velkém vycházeli prorežimní básníci – Jiří Žáček (Slabikář, Blues pro kravatu)

• omezeně směli publikovat významní autoři z 60. let (po ideových ústupcích či veřejné sebekritice)

  • Bohumil Hrabal

  • Ladislav Fuks – Oslovení z tmy, Spalovač mrtvol, Pan Theodor Mundstock

  • Vladimír Páral – Soukromá vichřice, Mladý muž a bílá velryba

• kvůli ideologickému tlaku volena úniková témata, aby autoři nemuseli psát angažovaně – příroda, rodinné problémy, erotika

• v samizdatu edice Petice (vedl Ludvík Vaculík) – do 1989 410 svazků; edice Expedice (spoluzaložil Václav Havel)

• mnoho autorů emigrovalo

  • Josef Škvorecký – Zbabělci, Mirákl

  • Arnošt Lustig – Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou, Noc a naděje, Démanty noci, Dita Saxová

  • Milan Kundera

  • písničkář Karel Kryl

• bytové divadlo – zakázaní herci (Pavel Landovský)

MILAN KUNDERA (1929)

- otec profesor na Janáčkově akademii múzických umění (→ v Žertu – folklor), bratranec básník

- světově nejúspěšnější a nejpřekládanější spisovatel českého původu (řazen i do fr. literatury)

- maturita na gymnáziu → 2 semestry na FF UK → FAMU → profesor světové literatury

- 1968 Pražské jaro → zákaz publikovat

- 1975 emigroval do Francie → od konce 80. let píše francouzsky

(- 2008 spekulace o udavačství StB)

- dílo:

• POSTMODERNISMUS

  • několik rovin

  • propracovaná kompozice

  • míšení a nevšední propojování motivů a témat z různých oblastí

  • skryté významy, odkazy na jiná literární díla

  • různé interpretace příběhu

  • Umberto Ecco, Gabriel García Márquez, Michal Viewegh

• mění se stylizace vypravěče, žertovné epizody přerůstají v ucelený koncept světa fungujícího na principech hry a masky

• známý především romány, v nichž zkoumá zákl. otázky lidské existence (lásku, smrt, zapomnění, osudovost)

• poezie – Poslední máj – o Fučíkovi)

• drama – Ptákovina

• teoretická práce Umění románu (Vančura)