DIVÁ BÁRA - NĚMCOVÁ

Divá Bára

BOŽENA NĚMCOVÁ (1820 - 1862)
- narodila se ve Vídni jako dcera kočího a služky
- její dívčí jméno bylo Barbora Panklová
- dětství prožila v Ratibořicích, kde se inspirovala pro dílo babička
- považována za zakladatelku novodobé české prózy
- autorka venkovských povídek a pohádkových sbírek
- v sedmnácti letech ji rodiče provdali za úředníka stráže Josefa Němce, ale manželství nebylo šťastné
- sbírala lidovou slovesnost
- měla celkem čtyři děti (Hynek, Karel, Theodora a Jaroslav)
- Němcová tehdy pod stálým dohledem tajné policie byla často nucena doprošovat se pomoci přátel
- znala se s Sabinou a Fričem

LITERÁRNĚ – HISTORICKÝ KONTEXT
čtvrtá etapa národního obrození (50. léta 19. století)
- období dočasného potlačení národních snah (Bachův absolutismus)
- revoluce přivodila pád zbytků feudalismu, zrušeno poddanství a robota
- literatura byla porážkou revoluce těžce postižena, hluboký zlom v dosavadním literárním vývoji
- romantický životní pocit byl postupně nahrazován realistickým zobrazováním skutečnosti
- Borovský

- první etapa – 70. léta 18. století – počátek 19. století
– obranná fáze
– vytváření základů obrozenecké literatury (jazykové obrany)
– Dobrovský, Thám, Kramerius

- druhá etapa – počátek 19. století – 1830
– národní hnutí přešlo do ofenzivy
– preromantismus, cíl vytvořit základy české vědy a umělecky náročné literatury
– rukopis královédvorský a zelenohorský
– Jungmann, Palacký, Klicpera, Kolár

- třetí etapa – 1830 – 1848
– vznik a rozvoj revolučních sil
– období střetů směrů romantismu a biedermeieru
– Tyl, Mácha, Erben

- Babička – povídka, autobiografické dílo zachycující venkovské prostředí
– dílo má realistické rysy, ale objevují se tu i rysy osvícenecké, ale velmi málo

Karel Hynek Mácha (1810 – 1836) – třetí etapa
- Máj – lyricko-epická skladba
- Cikáni – román, kde se projevuje rozpor snu a skutečností

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA
- literární žánr – povídka
- literární druh – epika
- literární forma – próza
- literární směr – prolínání se realismu a romantismu

realismus
- založení na principu odrazu skutečnosti v uměleckém díle
- základním principem je objektivní vidění
- neklade důraz na cit, ale na rozum
- jazyk je konkrétní a popisný

romantismus
- hrdina je vně velmi ošklivý, ale vnitřně krásný
- hrdinovi nikdo nerozumí, touží po lásce, ale miluje nešťastně
- život většinou končí tragicky
- prostředí je výjimečné, tajemné až hrůzné (temné lesy, jezera, sklepení, hrady)

JAZYK
- spisovná čeština
- zastaralé výrazy i zastaralý slovosled
- typické vesnické výrazy (konšelovic, kravka…)
- časté zdrobněliny a dlouhá souvětí

KOMPOZICE
- chronologická
- dílo členěno do tří kapitol
- vypravěč v er – formě

- rok vydání – 1856
- prostředí díla – vesnice Vestec v Ratibořickém údolí, 19. století
- tematika – popis pravdivého obrazu tehdejší společnosti s důrazem na detaily
- motiv – láska, příbuzenské vztahy, život na venkově
- inspirace autora – dílo Malá Fedetka od Francouzsky Sandové

- jméno díla – podle hlavní postavy
- adaptace – československý film z roku 1949 (jiný konec)

HLAVNÍ POSTAVY
- Bářina matka – žena, která si za muže vzala pastýře a spolu měli dcerku, po 2 letech zemřela
- pastýř Jakub – Bářin otec, silný muž, často býval zamračený, ale měl velmi dobré srdce
- myslivec – zamilovaný do Báry, její ženich
- pan farář – starý pán, moudrý, zkušený ve všech směrech, většinou býval dost tichý, bratr Pepinky
- pes Lišaj – věrný pes, Bářin nejlepší kamarád a společník v krutých chvílích

- Bára – statná dívka, dcera Jakubova a jeho ženy Báry, nehezká, ale hodná, milá, poctivá, pro druhé nby se rozkrájela, měla husté havraní vlasy, orlí nos, nehezkou postavu, veliké modré oči, svalnaté ntělo, byla velmi samostatná, Bára miluje přírodu a vše živé, nebojácná

- Elška – drobná dívka s plavými vlasy do pasu, milující přírodu, z části naivní, vnímavá, měla moc ráda nBáru takovou, jaká doopravdy byla, byla její nejlepší kamarádkou

- Panna Pepinka – sestra faráře, teta Elšky, malá, starší, baculatá hospodyňka, neměla moc ráda Báru, nale protože ji měla ráda Elška, později si Báru oblíbila pro její dobrosrdečnost

- Jozífek – rusovlasý, malý chlapec, Bára byla jeho statnou oporou, měl ji rád proto, že byla silná a ndokázala ho ubránit před škodolibými chlapci z vesnice, kamarádský, syn Kostelníkovic