Existence lidstva ohrožena!

Zadání 2: Existence lidstva ohrožena!

Zpracování: vypravování s prvky sci-fi rozvíjející výchozí text

Skupinka přeživších byla uvězněna velkými balvany v podzemí. Rozsvítili si mobily a brzy se ozval vyděšený hlas jednoho z nich. „Co budeme dělat?!“ „My tady zemřeme! My tady zemřeme!“, brečela jedna černovláska a opakovala stále stejnou větu. Vtom jí její kamarádka vlepila facku, aby se vzpamatovala a zařvala na ni: „Uklidni se, hysterko! Jestli budeš takhle ječet, tak nás najdou a zabijou nás všechny!“. Mezitím se tři mladíci porozhlédli kolem sebe a našli cestu, která vedla hlouběji do podzemí. Jeden z nich se otočil k dívkám a řekl: „Tudy vede cesta. Jestli chceme vyváznout živí, musíme jít.“ Dívky uposlechly jeho příkazu a vyrazily v jeho šlépějích.

Po cestě každý vyprávěl svůj příběh, který je svedl do podzemí. Dvě spolužačky, co se zrovna vracely ze školy domů a tři nejlepší přátelé, kteří po ulici jezdili na skateboardech. Snažili se zahnat strach, jenž všechny ovládl.

Najednou jeden z chlapců vytáhl z kapsy předmět. Vypadal jak Rubikova kostka. Když s ním zatřepal, předmět začal jasně zářit. Všichni byli udiveni. „Co to máš za hračku?“ ptala se jedna z dívek. „Nevím, našel jsem to na zemi.“ „Třeba nás to může zachránit! Zkus s tím nějak otáčet!“ radila černovláska. Chlapec hledal něco, čím by se mohl předmět aktivovat. Bohužel nic takového nenašel a naštvaně s ním mrštil o zem.

V tu chvíli se kostka zčistajasna zablýskala. Rázem se z kostky proměnila věc, která připomínala zbraň. Jeden z chlapců se zeptal, zda by to mohla být nějaká zbraň z budoucnosti. Na to jeden z chlapců zareagoval: „Tak to vyzkoušej, ne? Zmáčkni spoušť a uvidíme, co se stane.“ Posléze ale dospěli k návrhu, aby to nedělal. Výstřel by mohl způsobit zemětřesení a zasypalo by to jak cestu, tak i je. Pokračovali tedy dál v cestě.

Náhle se objevilo před nimi světlo. Začali se obávat nejhoršího. Chlapec vytáhl zbraň a tentokrát byl připraven vystřelit. „Kdo je tam?!“ zakřičel jeden z chlapců, ale nic se nedělo. Světlo se ale začalo rychleji přibližovat. Báli se čím dál víc. Slyšeli hlasy a hlasité dupání. Chlapci se rozeběhli a začali řvát jak na lesy a doufali, že by ono světlo mohli odehnat. Ale hluk byl najednou slyšet i z druhé strany. Znenadání se za světlem objevili lidé! Další skupinka přeživších! Nově příchozí řekli našim hrdinům, že našli východ z podzemí. Následovali je. Postupně se dostávali na povrch, nepředpokládali ale nic pěkného. Báli se, že je příšery roztrhají na cucky.

Pomalu začali otevírat poklop. Opravdu viděli zkázu. Všude oheň, krev a pohozené části těl. „Asi budu zvracet!“ zvolala jedna z dívek. Běžela ke keři a začala dávit. Z mlhy se najednou vynořila velká příšera. Hlasitě zařvala a hladově běžela ke skupinkám. Chlapec v panice vytáhl zbraň a zmáčkl spoušť. Ze zbraně vyšly paprsky, které příšeru rozstřelily na tisíce malých kousků. Zajásali, že našli zbraň, která zachrání možná poslední zástupce lidské rasy! Když se podívali kolem, viděli další kostky, které se daly aktivovat jako ta jejich.