George Orwell- Farma zvířat

George Orwell: Farma zvířat

1. Představení knihy:

• Byla napsána v letech 1943 až 1944

• Je kritikou totalitní politiky

• Zvířecí bajka se skrytým významem

• Téma zaměřeno na rozbor komunismu a jeho způsobu vlády

• 2. Žánr a forma kniny:

• Satirická Farma zvířat je napsána formou zvířecí bajky.

• Bajka = jinotajný příběh se skrytým významem, v němž zvířata jsou nositeli lidských vlastností, z bajky vždy vyplývá pro čtenáře ponaučení

• Kniha působí jako utopický román

• Je varováním před chimérou třídního boje a stalinistické hrůzovlády v Rusku první poloviny 20. století.

• 3. Obsah knihy:

• Na Panské farmě, kterou vlastní nepříliš vstřícný pan Jones, žijí dosud zvířata smířená se svým osudem – sloužit lidem.

• Starý a těžce nemocný Major svolá všechna zvířata a vypráví jim o svém snu, o revoluci. Nabádá je, aby se snažila zbavit nadvlády člověka a poté umírá.

• Zvířata, v nichž pomalu uzrává myšlenka revoluce, mají jednoho dne už dost špatného zacházení, a když jim navíc Jones zapomene dát žrádlo, skutečně se vzbouří a zlého a nenáviděného pána vyženou. Zpočátku jde všechno podle představ zvířat. Tehdejší Panskou farmu přejmenují na Farmu zvířat a na zeď stodoly napíší sedm pravidel, která, jak se usnesou, nebudou už nikdy porušovat. Mezi zvířaty se chopí velení dvě prasata – Kuliš a Napoleon, kteří mají za úkol především zprostředkovávat kontakty s okolním světem a farmu bránit před útoky zvenčí. Zvířata pracují ještě tvrději než za pana Jonese, avšak s pocitem, že všechno, co dělají, dělají pro sebe a už se těš,í až budou sklízet plody své vlastní práce.

• Dokonce se pouští i do náročné stavby – chtějí si postavit větrný mlýn. Tato idylka bohužel nevydrží navěky. V hlavním velení nastávají spory, Kuliš nesouhlasí s Napoleonovými praktikami, a tak je jím nakonec vyhnán. Od té doby má Napoleon se svou smečkou (psi, které si sám vychoval) absolutní moc a pro sebe a ostatní prasata získává veškeré výhody.Zvířata jsou velice unavená, a když následující rok klesne produkce, dostávají ještě méně žrádla než za pana Jonese. Vina za to vše je obecně připisována vyhnanému Kulišovi. Mezi zvířaty se také povede odhalit jeho spojence, kteří jsou okamžitě, před zraky ostatních, popraveni – jsou to slepice, nic nechápající a vyděšené slepice jsou pro výstrahu popraveny. Zvířatům se zdá, že to nesouhlasí s jejich pravidly, běží se proto podívat na zeď stodoly, kde jsou všechna vypsána, ale tam stojí: "Žádné zvíře nezabije jiné zvíře bez důvodu". Nějak se stalo, že i Majce (koza, která jako jedna z mála uměla číst) se poslední dvě slova vytratila z paměti. Kdykoliv některé ze zvířat začne být nespokojené, je dotázáno, zda by bylo radši, kdyby se vrátil pan Jones, ale to žádné zvíře nechce, protože si myslí, že za jeho panovaní se měla hůř a hlavně byla otroky, kdežto teď, si vládnou zvířata sama. Prasata se nakonec přestěhují do domu pana Jonese, nosí šaty lidí, pijí alkohol, obchodují s lidmi a dokonce začnou chodit po dvou.

• Tím porušují pravidla,která si zvířata vytvořilaVše vrcholí návštěvou sousedních statkářů na farmě, kteří konstatují: "My máme své podřazené třídy, vy máte své podřazené druhy," a "nikdy nebylo vykořisťování tak efektivní jako zde, máme se co učit." Na konci hrají prasata s lidmi poker (všichni podvádějí) a najednou není poznat, kdo je člověk a kdo prase, protože prasata se pozvolna začínají měnit na lidi.

• Obyčejná zvířata byla tedy opět zotročena.

• 4. Práce s ukázkou:

• 5. Charakteristika postav:

• Hlavní postavy: Hlavními postavami jsou téměř všechna zvířata.

• Major, Kuliš, Napoleon – prasata

• Boxer, Lupina (tažní koně) – velmi pracovití, trochu hloupí a naivní

• Majka (koza) – hodná, milá, chytrá

• Benjamin (osel) – rozvážný, do ničeho se však nepletl

• Bára, Janina, Haryk - psi

• Molina (klisna) – chtěla být krásná a nechtěla pracovat

• pan Jones (majitel farmy)