JOZOVA HANULE

JOZOVA HANULE – KVĚTA LEGÁTOVÁ

AUTOR

• Květa Legátová (1919-2012)

• Jméno Legátová převzala od spolužačky ze školy

• Autorka pohádek a rozhlasových her

• Známou se stala až po revoluci

• Nechtěla se živit literaturou, za knihu Želary nechtěla honorář

ZAŘAZENÍ AUTORA DO UMĚLECKÉHO SMĚRU

• Současná česká literatura

STOLETÍ, V NEMŽ AUTOR TVOŘIL

• 2. polovina 20. století- počátek21. století

DÍLA

• Jozova Hanule

• Želary

• Posedlá a jiné hry

• Nic není tak prosté

AUTOŘI

• Michal Viewegh

• Miloš Urban

• Petra Hůlová

Charakteristika uměleckého textu jako celku

LITERÁRNÍ DRUH

• epika

LITERÁRNÍ ŽÁNR

• novela

SLOHOVÝ POSTUP

• vyprávěcí

MÍSTO A ČAS DĚJE

• zapadlá horská vesnice Želary, 2.světová válka

VYSVĚTLENÍ NÁZVU DÍLA

• Jozova Hanule – hlavní hrdinka má falešné jméno Hana = Hanule a stane se manželkou vesničana Josefa = Jozy

KOMPOZIČNÍ VÝSTAVBA

• chronologická

TÉMA A MOTIV

• hrdinové patří k sobě, je mezi nimi pouto, láska, válka, skrývání

ZAŘAZENÍ KNIHY DO KONTEXTU CELÉHO AUTOROVA DÍLA

• Novela byla vydána krátce po povídkovém souboru Želary, časově na něj navazuje. Kniha původně vznikala jako filmový scénář, vydána byla roku 2002.

LYRICKÝ SUBJEKT

• Ich-forma, vypravěčkou je hlavní postava Eliška

POSTAVY

Joza – obyčejný ale čistý muž z vesnice, neuměl číst,
Hanule – vl.jménem Eliška, lékařka, prchající z města před gestapem, hrdá, ale po čase se hluboce zamilovala do Jozy.
Lucka – vesnická bylinářka, drsná, mluvila bez servítků, sprostá, ale moudrá a spravedlivá
Žeňa – usměvavá, milá, hodná, málomluvná, učila Hanuli vařit, háčkovat atd.

DĚJ

Jozova Hanule je vyprávění o mladé lékařce Elišce, která žila a pracovala v Brně. Jejím milencem byl starší muž, Richard, ale byl ženatý a měl dvě děti.
Na začátku knihy Eliška nese tajnou zprávu na místo, kam ji poslali. Bohužel v domě potká Němce, ale naštěstí jí otevřou dva manželé a pozvou k sobě do bytu. Eliška čeká u cizích lidí, až Němci a psi odejdou. Pak se vrátí. Ty tajné úkoly nosí často, ale neví, co v nich je.
Eliška pracuje jako lékařka a jejím prvním velkým případem je pacient Joza Janda, kterého přivezli ze slovenského pohraničí. Eliška mu daruje krev, stará se o něho a brzy si ho oblíbí, protože uměl krásně vyprávět o svém kraji a vesnici, ve které žil. Vesnice se jmenovala Želary. Eliška si s ním ráda povídala a trávila u něho čas a čekala, až se vrátí Richard.
Už uslyšela kroky, ale místo Richarda přišel Slávek, její kamarád a řekl jí, že Eliška musí "zmizet", protože jejich dva spolupracovníky v protifašistickém odboji už zatkli. Eliška odmítala a stále říkala, že mu nevěří, že to chce slyšet od Richarda. Nakonec Slávek musel prozradit, že Richard emigroval. Na veřejnosti museli říct, že Richard emigroval s ní, protože hodně lidí vědělo o jejich vztahu. Proto Eliška musela "zmizet" a Slávek jí řekl, aby odjela se svým pacientem Jozou a vzala si ho, musela se také přejmenovat na Hana Nováková. Eliška na začátku odmítala, ovšem nakonec to vzdala.
S Jozou jeli vlakem do Šádovy Huti. Joza málo mluvil a Eliška ho začínala nenávidět, říkala mu pologramotný primitiv.
V Šádově Huti se ubytovali v hospodě u Irči. Eliška jí pomáhala v hospodě, pracovat ji bavilo. Tam se také dozvěděla, jakou pověst má Joza a také že lidé mají o Želarech divné názory. Jozovi se říkalo lamželezo a vesnický blb.
Irča Elišce vyprávěla o svém životě, že je nespokojená v manželství.
Joza navštěvoval Elišku vždycky v pondělí, chodili spolu na procházky po přírodě, vyprávěl jí, že si zařizoval domek, kde budou oba bydlet.
Před svatbou se přestěhovala do Želar. Okolo jejich domu byly jen další tři domy, v jednom bydlela Lucka, v dalším Žeňa a v posledním Jurigovi. Zahrada neměla plot. Joza uvařil čaj a Eliška ho prosila, aby jí vyprávěl pohádku.
Seznámila se také s Žeňou, to bylo děvče, které se stále usmívalo. Žeňa ji oblékla do šatů na svatbu, které vypadaly jako kroj. Svatba byla v kostele, kde se stal zázrak - zjevila se tu Maří Magdaléna.
První svatební noc byla zvláštní. Eliška byla odvážná a svlékla se před Jozou do naha, líbali se a objímali, ale k ničemu dalšímu mezi nimi nedošlo. Spali společně se psem. Další noci se také nic nedělo.