KRYSAŘ - DYK

Krysař

VIKTOR DYK (1877-1931)
- básník, prozaik, dramatik, divadelní a literární kritik, překladatel, politik a publicista
- narodil se v rodině správce mělnického panství
- vystudoval gymnázium v Praze, kde ho ovlivnil učitel dějepisu Alois Jirásek
- redigoval časopis Lumír a byl redaktorem listu Samostatnost
- spolupracoval s divadlem Na Vinohradech
- vášnivý šachista
- založil pravicovou stranu národně demokratickou a později se stal jejím poslancem a senátorem
- v dílech se soustředil na zobrazení rozporu mezi ideálem a skutečností
- jeho tvorba se vyznačuje tragikomickým pojetím života, zálibou v paradoxních rýmech, sebeironií

LITERÁRNĚ – HISTORICKÝ KONTEXT
česká literatura od přelomu 19. a 20. století – anarchističtí buřiči
- generace spojená anarchistickou orientací
- vůdčí osobností byl S. K. Neumann
- jsou v kontaktu se společností, ale vymezují se vůči ní
- sbližoval je radikalismus, bohémský život, revolta, shodné dobové prožitky
- velký význam měl pro ně Neumannův časopis Nový kult
- později se každý po svém snažil vyjádřit nespokojenost sociální poezií
- zásadní hodnotou je svoboda člověka
- není důležitá forma
- spolupráce s dělníky, odmítnutí autority státu a marxismu, individualismus, utopický socialismus, nsvoboda jedince, propagace volné lásky, odpor k maloměšťáctví, antimilitarismus
- Šrámek, Toman, Gellner, Majerová, Hašek

- katolická moderna – vznik básní připomínající verše Sládkovy a Čechovy
– později s tímto seskupením pokračoval Zeyer
– Deml, Bouška, Březina, Baar

- manifest české moderny – vyšel roku 1895 v časopise rozhledy
– iniciátorem a tvůrcem programového vystoupení byl Machar
– podepsal ho Březina, Šalda, Sova, Mrštík

- Zmoudření Dona Quiota – drama
– přepracování Cervantesova románu
– motiv ztroskotání lidské touhy po velikosti a kráse

Fráňa Šrámek (1877 – 1952)
- Modrý a rudý – básnická sbírka, anarchistická poezie
- Života bído, přec tě mám rád – sebeironizující a provokující anarchistická lyrika

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA
- literární žánr – novela
- literární druh – epika
- literární forma – próza
- literární směr – realismus s prvky romantismu, symbolismu a dekadence
– vrací se k novoklasicismu (důležitá jsou pravidla)

JAZYK
- spisovná čeština
- nespisovná čeština se v díle vůbec nevyskytuje
- minimum uměleckých jazykových prostředků
- užití kontrastů (rysy romantismu)
- symboly sedmihradského království jako ráje a dítěte jako nového a lepšího života
- Dyk často užívá opakování, jímž se zvyšuje naléhavost a nezvratná osudovost děje

KOMPOZICE
- vypravěč v er – formě
- chronologická, gradace jen ke konci novely
- novela členěna do 26 kapitol

- expozice – Krysařův příchod do hanzovního města Hamelnu, seznámení s městem a dívkou Agnes
- kolize – vyhnání krys, chce si s městem vyrovnat účty, ale rozhodl se jej ušetřit kvůli lásce k Agnes
- krize – Agnes řeší své problémy (vztahy ke svým milencům) sebevraždou
- závěr – Krysař se rozhodne Agnes následovat, při tom hraje na svou píšťalu a strhává tak do svého nprůvodu všechny obyvatele města (kromě Jörgena a jednoho nemluvněte). Krysař a jeho nnásledovatelé končí v propasti. Po této události nachází Jörgen jedno opuštěné dítě a začíná mu nhledat matku, která by mu mohla dát napít.