Kytice

1. Úvod

Kytice je klasicky české, velmi známé dílo, které je myslím v povědomí všech, neboť když už nám nebylo předčítáno jako malým místo pohádek na dobrou noc, tak jsme byli víceméně donuceni si jej přečíst jako dílo maturitní. Myslím, že na díle je obdivuhodné to, že je stále čteno. Což dost dobře nechápu, protože si myslím, že je mnoho o hodně lepších děl, které číst. Třeba jsem ale jen výjimkou potvrzující pravidlo (že Erben je znamenitým spisovatelem?).

1. Autor

   1. Život

Karel Jaromír Erben se narodil roku 1811 v Podkrkonošském Miletíně do rodiny ševce a sadaře jako dvojče, jeho bratr Jan již však necelé dva měsíce po narození zemřel. Základního vzdělání se mu dostávalo v místní, Miletínské škole. Poté pokračoval na Hradeckém gymnáziu a na vysokoškolská studia se přestěhoval do Prahy. Tam se věnoval studiu práv a filosofie na Karlově univerzitě. Tam se odehrálo pro jeho život pár důležitých momentů; seznámil se tam s Františkem Palackým, se kterým spolupracoval po celý život a uvědomil si, že jej velmi zajímá lidová slovesnost a začal se jí věnovat. Po vystudování právnické univerzity procházel soudní praxi, při které se věnoval vydávání starších památek českého písemnictví, překládání ze slovanských jazyků a také lidové slovesnosti. Poté začal pracovat jako sekretář Českého muzea, což mu zajišťovalo přístup k archivním materiálům z venkova – výborného zdroje jeho tak oblíbené lidové slovesnosti. Získával tak náměty – historii českých rodů, lidové písně i pohádky. V roce 1848 se stal redaktorem Pražských novin, avšak tuto funkci zastával jen jeden rok. V roce 1851 se stal archivářem města Prahy, vedle této funkce se však věnoval i práci vědecké – stal se spolutvůrcem Riegrova slovníku naučného, ježto byl první českou encyklopedií.

1. Dílo

Erben se zabýval hlavně literárními a politickými dějinami a národopisem, avšak také sbíral lidovou slovesnost – písně, pověsti, říkadla a pohádky.

Z jeho konkrétních děl:

• Prostonárodní písně a říkadla

• Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečí původních

• Soubor českých pohádek (nedokončený) – pohádky Zlatovláska, Dlouhý, Široký a Bystrozraký, aj.

• Kytice z pověstí národních

  1. Kontext doby

Nacházíme se ve třetím období národního obrození, ve světě vrcholí romantismus, biedermeier a pomalu se blížíme k realismu, což začíná být v dílech cítit.

Literatura té doby, hlavně v rámci českého obrození, si kladla a cíl obnovit české vlastenectví, probudit jej v lidech.

1. Současníci

• Ve světě

  • George Gordon Byron (Anglie)

  • Percy Byshe Shelly (Anglie)

  • Walter Scott (Anglie)

  • Victor Hugo (Francie)

  • Stendhal (francie)

  • Alexandr Sergejevič Puškin (Rusko)

  • Michail Lermontov (Rusko)

  • Novalis (Německo)

  • Heinrich Heine (Německo)

  • Edgar Allan Poe (Amerika)