Ladislav Fuks - Spalovač mrtvol

Spalovač mrtvol : Ladislav Fuks

Téma:

Fuks chtěl poukázat na to, jak je jednoduché zmanipulovat lidi během války

Vedlejší téma: dopad války na obyčejnou rodinu

Motiv: dívka v černých šatech, krajkové šaty- Zina, Lakmé

Symboly: Co chce hl.postava?- Všem chtěl pomoci, zbavit je utrpení, ochraňovat rodinu

• Tyč – neustále opakující se motiv (sejně jako u Čechova)

• Hřeben – spojení vraha s mrtvolou

Časoprostor: Československo (Praha) v období pozdní první republiky a raného Protektorátu

Děj se odehrává v krátkém časovém úseku

Kompoziční výstavba: chronologická

Druh\žánr:epika\hororová novela

Vypravěč: Er-forma

Postavy:

pan Kopfrkingl: záporná postava, jeho život je omezen na popis kremačních postupů ostatním členům rodiny. Jeho hyenismus se projeví ve chvíli, kdy ho pomate jeho známý Willi, který mu rozhází jeho životní hodnoty-už tak dost zvláštní.Kopfrkingl se mění na udavače a vraha, jedná se tedy o osobu lehce ovlivnitelnou a slabou se sklony k fašismu.

Willi-záporná postava, přívrženec Hitlera z bohaté společnosti, manipulátor,

Lakmé(Marie)-manželka Kopfrkingla,Zina- dcera, Milivoj-syn

Vyprávěcí způsoby:přímá, polopřímá řeč…řeč postav

Typy promluv: Dialogy, dlouhé monology

Veršová výstavba:

Jazykové prostředky: Striktně spisovný jazyk, i postavy-> působí uměle až děsivě

• Jednoduché věty i souvětí

• Cizojazyčná terminologie (němčina)- makaronismus – míchání jazyků v jednom verši(ČJ,NJ)

• Opakující se motivy (dívka v černých šatech, krajkové šaty- Zina, Lakmé)

• Dialektismy(místní tvary slov, nářeční výrazy): gáže (mzda), gatě

• Časté opakování stejných vět

Kontext autorovy tvorby:

druhá vlna válečné prózy

-Spalovač mrtvol vyšel v roce 1967, tedy v době, v níž došlo k jistému oslabení vlády komunistů (v letech 1958-68), a tím k částečnému uvolnění kontroly nad oficiálně vydávanými pracemi

-Spalovač mrtvol se zabývá tematikou druhé světové války

Rysy autora:

Magický realismus-prózy prodchnuty až groteskní absurdností, fikcí, tajuplností

Židovská tematika

Mluví o smrti jako by nebyla nic výjimečného, považuje ji za přirozenou věc, až fascinace

Hlavní hrdinové psychicky deformovaní(schizofrenie, fobie, nenávist k rodičům, narůstající bestiální zabijáctví), promyšlená psychologie postav

Klíčová témata-strach, úzkost,vědomí blížícího se nebezpečí

Často nekonkretizované prostředí

Literární kontext:

Pan Theodor Mundstock, Mí černovlasí bratři

Ostatní autoři:

Ota Pavel

Bohumil Hrabal

Karel Čapek