Literární pojmy

A

Aliterace(z lat. ad - k, littera - písmeno) = literární figura založená na záměrném opakování stejné hlásky nebo více hlásek na začátku 2 a více po sobě následujících slov.Např.:Slovo dosvětastvorenie

Anafora(z řečtiny, znovuuvedení) = literární figura která spočívá v opakování 1 a více slov na začátku 2 a více po sobě následujících veršů.Např.:Znám mušku v mléce tonoucí, iznám šat jak lidi přejinačí,známslunný čas i vichřici, Iznám jabloň, kde se plody zračí.  (...) (F. Villon, Balada o drobnostech)

Antiteze(z řečtiny) = přirovnání protikladem, spojení 2 protikladných tvrzení.                         Např.:Nahý jak červ,oděn jak prelát sám. (F. Villon)

B

Bajka= krátké veršované nebo prozaické vyprávění jednoduchého jinotajného příběhu, které často obsahuje obecně platné ponaučení. Zvířata i rostliny v ní jednají jako lidé, mají i jejich charakter,  vlastnost nebo společenské postavení.Např.:lev - silný, lišák - vychytralý, zajíc - zbabělý.Znamými autory bajek bylinapř.:Ezop a La Fontaine    Balada(snad z románskéhoballare - tančit) =básnický žánr na pomezí lyriky, epiky i dramatu. Často smutný až ponurý děj líčí s citovým zaujetím, rychlejšího spádu dosahuje využitím  dialogu, Závěr mívá šokující zakončení. Později se u balady vyvinulo pevné schéma a mluvímenapř.:o villonské baladě.

Beletrie(z franc. belles lettres [bel letr] - krásné listy, krásné písemnictví) = uměl. lit., dnes pod tímto pojmem rozumíme hlavně prózu a poezii. Opakem je věcná literatura.

D

Dialog(z řec.dialogos - rozhovor)= rozmluva nebo rozhovor mezi 2 nebo více osobami; opakmonologu;zákl. staveb. prvekdramatu.

Drama= 1 ze zákl.lit. druhů(vedlelyriky aepiky).Divadelní hra; text prvotně určený k předvádění na jevišti. Tvoří ho předevšímdialogy amonology. Drama v antice (a později v klasicismu) muselo splňovat zásadu jednoty místa, času a děje.2 hl. žánry dramatu=komedie atragédie.

E

Elipsa(neboli výpustka)=vynechání, nedořečení části slova nebo věty, kterou si lze domyslet z kontextu.

Epigram(z řeckéhoepigramma - nápis) = lyrický literární žánr; krátká vtipná báseň sesatirickoupointou. Epigramy psalnapř. :Martialis.

Epika(z řeckéhoepikos - výpravný, dějový) = 1 ze zákl. lit. druhů (vedlelyriky adramatu).Zaměřuje se především na děj, a to vpróze ipoezii. Zaměřením na dějovost a na vyprávění se liší od lyriky. Od dramatu ji odlišuje převážně monologické ztvárnění příběhu. Epiku tvoří mnořství literárních žánrů. Do epické poezie patřínapř.:epos, baladaa romance; prozaické epické žánry jsou např.: anekdota, povídka neboromán.

Epiteton(z řeckéhoepithetos - přidaný) = druh obrazného pojmenování, básnický přívlastek, který zdůrazňuje vlastnost nějakého jevu, předmětu nebo osoby. Může být ustálený,např..:vraný kůň,nebo ozdobný básnický,např.:pijáci chrabří, sudy dunící(F. Villon).