Maminka
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
MAMINKA
TÉMA: vzpomínky na maminku a na dětství; oslava obyčejných věcí
MOTIVY: láska k mamince, maminka jako vzor spolehlivosti a domácího pohodlí, zajímavosti z autorova dětství; melancholie, vděčnost, častý motiv vlaku (bydleli u nádraží), rodiče- nejdůležitější osoby v životě, autorovo dětství,…
NĚKTERÉ BÁSNĚ:
U okna
Mlýnek na kávu (ranní vstávání → teplá káva a pohodlí)
Pavučina (maminčina moudrost při autorově strachu z pavouka)
Tatínkova dýmka
Petrolejová lampa (četba dětských knih ve světle lampy → představy a sny)
Růže pro slečnu učitelku (krádež růží pro oblíbenou učitelku)
Domov (závěrečné rozloučení se životem → motiv neustále plynoucího času), a jiné básně
ČASOPROSTOR: Místo: neurčeno (doma, venku, u babičky,...)
Čas: básníkovo dětství (narozen 1901)
KOMPOZICE: retrospektivní, 34 básní s pravidelným rýmováním a krátkými slokami
LITERÁRNÍ DRUH: lyrika
LITERÁRNÍ ŽÁNR: básnická sbírka
LYRICKÝ SUBJEKT: lyrickým subjektem díla je sám autor, který vypráví své vlastní zážitky a pocity
POSTAVY:
jsou obsaženy v jednotlivých básních
Jaroslav Seifert – vypravěč v roli malého dítěte
Maminka – nejdůležitější osoba v jeho životě; stále pracovala, ale neustále byla na blízku svému synovi (J.S.), hodná, milá, vnímavá maminka, která ho učila, co je dobré a co není. Ukázala mu, že ve všem se nachází krása (např. pavouk a pavučina), byla pro něho vzorem
Otec – je zde podán jako silná a moudrá složka rodiny; důležitý článek
VYPRÁVĚCÍ ZPŮSOBY: vnitřní monology, …
VERŠOVÁ VÝSTAVBA: druhy rýmu se liší podle jednotlivých básní; psáno přízvučným (rýmovaným) veršem; vyskytuje se zde například verš střídavý (abab) nebo sdružený (aabb)
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:
spisovný jazyk, velice melodický a jednoduchý, občas knižní výrazy
TROPA A FIGURY:
přesahy nebo aliterace (změny slovosledu ve verších)
epizeuxis (opakování slov v jednom verši - zdůraznění okamžiku/činnosti)
personifikace – lampa bzučí, aby lampa nezradila, noční můry vrážely do cylindru křídlem
synekdocha – neuslyšel nohy bosé
zdrobnělina – pelíšek
citově zabarvená slova
zastaralá slova
zvukomalba
přirovnání („snad padne jiskra do svlačce, ach do svlačce, jak svatojánská muška“)
KONTEXT AUTOROVI TVORBY:
vydáno r. 1954 – období poválečné tvorby – česká poválečná literatura
v roce 1955 získal za sbírku Maminka státní cenu – dílo bylo tehdy vnímáno pozitivně
hlavní představitel české avantgardy
počáteční díla náleží k proletářské poezii
některá díla náleží k poetismu
DALŠÍ DÍLA: Město v slzách (proletářství), Na vlnách TSF (poetismus), Zhasněte světla (2.sv.v.), Všecky krásy světa, …
Jaroslav Seifert (1901-1986) – významný český básník, překladatel a novinář, významný představitel poetismu a jediný český držitel Nobelovy ceny za lit., podílel se na vzniku Devětsilu; narodil se na pražském Žižkově r. 1901 → několik gymnázií (problémy s docházkou) → r. 1921 vstoupil do KSČ a vydal svou prvotinu → významným představitelem české avantgardní scény (20. léta) + žurnalistika (Rudé právo, aj.) → r. 1929 byl z KSČ vyloučen → od r. 1949 se začal soustředit jen na literární tvorbu → v r. 1967 obdržel titul národní umělec → poté se stal předsedou Československého svazu spisovatelů → aktivní vystupování → r. 1976 jako jeden z prvních podepsal protirežimní Chartu 77 → nucený odchod do ústraní → r. 1984 obdržel Nobelovu cenu za lit. → r. 1986 zemřel (státní pohřeb v Rudolfinu); ZAJÍMAVOSTI: jeho přáteli byli například Josef Hora nebo Jiří Mahen