Odchylky od větného schématu

ČJ 22

ODCHYLKY OD VĚTNÉHO SCHÉMATU

•Do věty mluvnicky nezačleňujeme: (A tudíž neurčujeme větný člen.)

•Citoslovce – začleňujeme před větu.

Př. Brr, to je zima.

•Oslovení – od věty oddělujeme čárkou a/ na začátku: př. Pavle, ty zlobíš.

b/ z obou stran: př. To se, Jane, nemá.

•Samostatný větný člen – vždy oddělen čárkou; vytčen před větu nebo za ní.

Př. Knihy, ty já mám rád.

•Vsuvka – s větou souvisí obsahově, ale ne gramaticky; graficky oddělujeme čárkou nebo pomlčkou; jednoslovné, často používané vsuvky (myslím, prosím, bohužel) oddělovat nemusíme.

Př. Přezouvejte se, prosím.

•Osamostatněný větný člen – začleňujeme do rozboru.

Př. Bylo tam příjemně. A přátelsky.

•Odchylky od pravidelné větné stavby:

•Elipsa (výpustka) - není chybou, pokud nebrání srozumitelnosti → nevyjadřování slov, která náleží do větného schématu.

Př. Máte Krysaře? (= Máte knihu Krysař?)

•Anakolut – vyšinutí z větné stavby.

Př. Děti, když přišly ze školy, byla jim zima.

•Zeugma – spojení dvou větných členů ve vztahu souřadném vazbou, která patří jen jednomu z nich.

Př. Učili se nasedat a sesedat z koně.

•Kontaminace – nesprávná kombinace dvou vazeb; správná vazba se směšuje s jinou, převzatou od podobného výrazu.

Př. mimo (4. pád) → Mimo Pavlu.

kromě (2. pád) → Kromě Pavly.

U některých sloves kontaminace přestává být chybou. Př. „cenit si“ + 4. pád i „vážit si“ + 2. pád.

•Atrakce – skladební spodoba, přizpůsobení tvarů ve výpovědi dle zvukové formy; častým používáním přestala být chybou.

Př. Je širší než delší. (než dlouhý)

•Aposiopese – nedokončená výpověď, odmlčení, v hovorovém jazyce není chybou.

Př. Jdi do…