Popis - znaky, kompozice a druhy popisu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
ZNAKY, KOMPOZICE A DRUHY POPISU
- základní a nejčastěji užívaný slohový útvar (spolu s charakteristikou)
- uplatňuje se samostatně (popis prostý, popis odborný, popis pracovního postupu, návod, charakteristika), i se prolíná s dalšími postupy
- v mnohém podobný s charakteristikou, často se doplňují
Popis
- úkolem je podat celkový obraz popisovaného předmětu nebo jevu – vystihnout části předmětu, jejich vlastnosti
- cílem je, aby čtenář získal správnou představu o vnitřní i vnější stránce
+ často doplněn o obrázky, schémata, přehledy, tabulky
Podle účelu a adresáta se rozlišuje
popis prostý
- snaha o co největší názornost
popis odborný
- snaha o co největší přesnost
popis umělecký = líčení
- subjektivní zabarvení
Co se popisuje?
- lidé, zvířata, věci, činnosti, přírodní děje
Podle typu popisovaného tématu se rozlišuje
* statický popis – předmětu
* dynamický popis – děje (je nutné ho odlišit od vyprávění!, popis není napínavý)
* popis pracovního postupu – nejjednodušší je návod
Kompozice
- kompozice je určena cílem popisu: podat ucelený obrázek o částech nebo vlastnostech popisovaného předmětu
Postup:
1. soustředěné pozorování popisovaného jevu
2. určení jednotlivých částí předmětu a jejich vlastností
3. pojmenování jednotlivých částí
4. logické seřazení jednotlivých částí:
volba postupu podle nějakého systému, např.:
- postup od celku k částem
- postup od nejdůležitějších částí k méně důležitým
- postup od zajímavých částí k méně zajímavým
- postup zleva doprava, zprava doleva, shora dolů, zdola nahoru
= výsledný popis musí být ucelený a přehledný
Možná osnova popisu:
I. Úvod – seznámení se s předmětem, dějem, jeho definice, zdůvodnění, proč o něm píšeme, zařazení do vyšší skupiny apod.
II. Vlastní popis
a) popis statický: popis jednotlivých částí a jejich vlastností podle zvoleného pořadí
b) popis dynamický: popis jednotlivých činností, dějů, příčin, důsledků = zdůvodnění
- bývá chronologický – tak, jak za sebou následují činnosti
III. Závěr – souhrn hlavních předností nebo nedostatků, výsledný efekt, závěrečný krok činnosti
- vystižení významu, využití předmětu, doporučení
Jazykové prostředky
- záleží na druhu popisu
- důležitý je slovník – volba odpovídajících výrazů
- uplatňují se podstatná jména (v odborném popisu odborné názvy, termíny)
- vlastnosti vystihují přídavná jména – často několikanásobná nebo postupně rozvíjející
- důležitou funkci hrají příslovce – nejčastěji místa a času
- přesnost se zajistí použitím číslovek
- slovesa nehrají tak výraznou roli