Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
korunu za každý materiál
a 50 Kč za registraci!


Povídky malostranské

DOCX

Stáhnout kompletní materiál zdarma (16,62 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Název knížky:Povídky malostranské Žánr:povídka Autor:Jan Neruda (viz. Balady a romance) Místo a doba děje:Malá Strana kolem roku 1848 Téma:Na sobě nezávislý soubor třinácti povídek spojený prostředím - charakterizují život na Malé Straně v době Nerudova dětství a mládí. Podává úsměvný obraz malost ranského prostředí a jeho obyvatel, který je zároveň satirou omezeného maloměšťáctví. Autorova znalost prostředí, o kterém píše, dává knize ráz autentičnosti. Tomu pak také napomáhá styl, jakým píše. Všechny jsou stejné v tom, že mají rychlý spád děje. Neruda zde zobrazil drobné postavy a figurky, jejich rázovitý způsob života. Většinu postav znal osobně nebo z vypravování. Obsah: Pan Ryšánek a pan Schlegl Příběh se odehrává se v hostinci U Štajniců, kde se odedávna schází společnost vyšších úředníků a každý zde má své místo. U jedné lavice proti sobě sedávali pan Ryšánek a pan Schlegl. Nikdy na sebe ale nepromluvili, nepodívali se stejným směrem. Nenáviděli se, protože dříve byli soky v lásce. Jednoho dne ale prodavač železného zboží – pan Schlegl onemocněl. Když zase po dlouhé době přišel ke Štajnicům, shledal se opět s panem Ryšánkem – obchodníkem s kanafasem. Překonali nenávist a zjistili, že nemá cenu se nenávidět. Přivedla žebráka na mizinu Příběh žebráka – pana Vojtíška, který dostával z přátelství od lidí peníze na jídlo. Nebyl ale jediný žebrák. Žebračka od kostela „baba Miliónová“ se do něj zamilovala, ale on ji nechtěl. Proto žebračka všem rozhlásila, že pan Vojtíšek je ve skutečnosti milionář, ale že mu to nestačí, tak chodí ještě žebrat. Od té doby mu nikdo nic nedal a pan Vojtíšek zanedlouho zemřel. O měkkém srdci paní Rusky Paní Ruska, vdova, se zúčastňovala všech pohřbů, které na Malé Straně byly. Vždy nebožtíka pomluvila, a proto nesměla na pohřby chodit. Proto se přestěhovala k bráně, kterou každý pohřeb musel projít. Doktor Kazisvět Doktor Kazisvět byla přezdívka pro lékaře Heriberta, který však své povolání nevykonával. Lidé jej pro jeho uzavřenost neměli rádi. Při jednom slavném pohřbu rady Schepelera sjela rakev z nosítek a Heribert poznal, že „mrtvý“ muž žije. Stal se tak sice slavným, ale to nic nezměnilo a Heribert byl doktor Kazisvět, neboť zkazil radost dědiců a vdovy. Hastrman Pan Rybář patřil k nejváženějším občanům. Jeho oblíbené „moře“, které všem ukazoval, a zelený fráček mu vysloužily přezdívku Hastrman. Vyprávělo se, že vlastní velké bohatství – sbírku diamantů. Snad si to i myslel on sám, ale jeho kameny neměly žádnou cenu. Rodina ho měla však i přesto ráda. Jak si pan Vorel nakouřil Pěnovku Pan Vorel si otevřel krámek U Zeleného anděla. Lidé si však na nový obchůdek nechtěli zvyknout, a tak si pan Vorel krátil čas při čekání na zákazníky kouřením dýmky. Když přišla první zákaznice, bylo vše tak zakouřené, že se rozneslo, že vše z jeho krámu je vyuzené kouřem. Pan Vorel stále čekal a nakonec se ze zoufalství oběsil. Hlavní postavy:živnostníci, obchodníci, úředníci, penzisté, bohatí i chudí - z hostinců, ulic, domácností vytvářejí obraz typických lidských rysů a vlastností, postavy jsou inspirovány autorovými vzpomínkami Kompozice:střídají se 3 typy povídek - 1. vykresluje řadu drobných postav - Týden v tichém domě, Figurky | 2. soustředí se na pečlivé vykreslení jedné scény - Večerní šplechty, U tří lilií | 3. charakteristiky lidí s výraznou individuální zvláštností - Doktor Kazisvět, Přivedla žebráka na mizinu Jazykové prostředky: •autor střídá humorní a satirický tón s tónem vážným •využívá hovorový jazyk obohacený pražskými lidovými výrazy i básnickými obraty •charakter jednotlivých postav dotváří využitím detailu v popise i s pomocí specifického jazyka postavy •převaha povídek, ale i novel (Hastrman, Doktor Kazisvět) • využitíformy dopisu, deníku a zápisků (Figurky) •umění vypravěčské a charakterizační i popisné • podobná kompozice obou novel od detailního popisu a charakteru vysvětlující přezdívku, překvapivý závěr a doklad osobního vztahu autora k postavám •autobiografické rysy •jazyk lidový, prostý i nespisovný - lidovost, funkce charakterizační •realistický obraz života, kritika maloměšťanství a jeho projevů (nadřazenost, pokrytectví, vypočítavost, touha po majetku, pomluvy, lidská lhostejnost = příčiny tragedií), bez idealizace. •některé povídky laděny vážně, jiné humorně až satiricky, buď líčena řada postav, nebo jen jedna scéna, úsměvná ironie. •Postavy středních městských vrstev, podivíni nebo žebráci. Aktuálnost díla:Jednotlivé povídky této knihy byly původně otištěny v časopisech v roce 1867 a v letech 1875 - 1877. Několikrát byly zpracovány pro film i televizi. Můj názor:Celá knížka se mi vcelku líbila. Čtení sice díky tehdejším slohu a výrazům není jednoduché. Postavy jsou charakterizovány velmi dobře a realisticky. Jejich vlastnosti a povahy se v povídkách vyvažují a doplňují.

Témata, do kterých materiál patří