Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Povinná četba - Moliere - Lakomec

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (101 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

PROTOKOL Z DOMÁCÍ ČETBY

Moliére - Lakomec Bibliografie:

Vydalo nakladatelství Artur v Praze roku 2008 (1. vydání tamtéž).

Z francouzského originálu L'avare přeložil Vladimír Mikeš. Počet stran: 84. ISBN: 978-80-87128-02-2.

Web: Literární druh

Drama – (ze starořec. dráma = čin, skutek, jednání)

= literární druh, který je určen k jevištnímu zpracování

– obsahuje scénické a režijní poznámky (psáno kurzívou)

– text je psán jako scénář

Literární žánr

Komedie = dram. žánr zobrazující lidské vady, chyby (chamtivost

Lakomce, vyzdvihování bohatství nad zájmy vlastních dětí)

vzbuzuje pocity zábavné, komické, končí šťastně

LITERÁRNĚ A SPOLEČENSKO-HISTORICKÝ KONTEXT

Moliere [moljér], vl. jménem Jean-Baptiste Poquelin [žán batyst poklen]

- patří mezi francouzské klasicistní autory

Klasicismus (z lat. classicus = vynikající, vzorový, prvotřídní)

- umělecký směr aristokracie

- vznikl ve Francii (za vlády Ludvíka XIV.1 v 17. stol. a až do 18. stol. převládal ve

Nazýván jako Král Slunce.

velké části Evropy

- vrcholnou formou je empír2

plné projevení odkazu antiky (mnohé stavby kopírují antické architektonické památky)

- reaguje na baroko3

baroko = nedůvěra v rozum, návrat k vlastnímu nitru, kontrasty (války x nadpozemský ráj, chudoba x nádhera chrámů, dobro x zlo…), absolutizace víry (vše se děje na základě Boží vůle), v popředí duchovní lyrika, legenda, epos, symbolika, alegorie, složitá metaforika, dlouhá souvětí, např. John Milton – Ztracený ráj (Anglie), Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen – Dobrodružný Simplicius Simplicissimus (Německo), J. A. Komenský, Adam Michna z Otradovic, Bohuslav Balbín (české baroko)

- znaky: • vychází z antiky (z Aristotelovy Poetiky - zákon tří jednot v dramatu =

jednota času, místa a děje)

• jednotné principy a pevný řád

• krása je v pravdě a přírodě

• racionalismus, myšlení je jediná jistota člověka („Cogito ergo sum.“ –

Myslím, tedy jsem. R. Descartes), cit musí ustoupit rozumu.

• Člověk je zobrazován nikoli jako

- žánry se dělí na:

> vysoké (nejčastěji tragédie, óda či epos) – nadčasové myšlenky a principy,

historická témata, rozpory v nitru jedince, vznešenost, rýmovaný

verš, vybraný slovník

> nízké (komedie, bajka nebo satira) – postavy neurozené (měšťanstvo, nižší

vrstvy, témata ze soudobého života, psáno veršem i prózou, hovorový

jazyk

Další klasicistní autoři:

• Jean de la Fontaine [žán de la fontén] (Francouz) – Bajky (12 knih)

• Pierre Corneille [pjér kornej] (Francouz) – veršovaná tragédie Cid (téma: láska musí

ustoupit povinnosti)

• Jean Racine [žán rasin] (Francouz) – psychologická tragédie Faidra (antický námět – žena se

zamiluje do syna).

• Carlo Goldoni (Ital) – Sluha dvou pánů

- čerpá z commedie dell´arte4

commedia dell´arte = zrod v 16. stol. v Itálii, herci hráli pouze dle základní dějové kostry, nikoli podle dramatického textu, herci tedy improvizovali dle reakcí na jevišti a publika. Postavy předváděly lidské vlastnosti různých společenských vrstev, typické jsou masky, originální kostýmy, artistické výkony, pantomima.

Témata, do kterých materiál patří