Rolland - Petr a Lucie

Romain Rolland – Petr a Lucie

Autor

-Francouzský prozaik, dramatik, esejista, hudební historik a literární kritik, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1915)

-Vystudoval v Paříži historii a pokračoval ve studiu v Římě

-Byl autorem několika životopisů

-Kritizoval fašismus, Mnichovskou dohodu, Stalina, stavěl se proti válce, propagoval Sovětský svaz a jeho socialistickou formu vlády

-nechal se inspirovat Shakespearem, V. Hugem, L. N. Tolstojem

• zařazení autora do uměleckého směru

Světová meziválečná próza, 1.pol. 20. století

- 1. sv. válka se významným způsobem odrazila v tvorbě světových autorů

- převažují realistické často autobiografické prožitky hrůz z válečných bojišť

- zachycení psychických proměn hrdinů, vlastenecké prvky, sílící nenávist k jakýmkoliv projevům války

• určení století, v němž autor tvořil

-1.pol. 20 století

• určení dalších autorů stejného um. směru

Anglie: Antoine de Saint – Exupéry – Malý princ

Německo: Erich Maria Remarque – Na západní frontě klid, Nebe nezná vyvolených

Rusko : Maxim Gorkij – Na dně, Isaak Babel – Rudá jízda

• názvy dalších autorových děl

Romány a novely:

Jan Kryštof, Dobrý člověk ještě žije, Petr a Lucie, Okouzlená duše

Charakteristika uměleckého textu jako celku:

• literární druh a žánr

epika (próza), novela

• dominantní slohový postup

vyprávěcí

• typ vypravěče

Er-forma

• určení místa a času textu

Paříž, jaro 1918

• stručné nastínění děje

Při náletu na Paříž 30. ledna se mladý Petr Aubier stejně jako spousta lidí jde rychle ukrýt do podzemní dráhy. Tam se poprvé střetne s Lucií a zahoří k ní velkou láskou. Ze strachu se i chytnou za ruce, v další zastávce však dívka vystoupí, aniž by si všimla mladíka po svém boku. Petr, který měl doposud hlavu plnou hrůz války a myšlenek na to, až jeho ročník odvedou na vojnu, nemůže myslet na nic jiného než na Lucií. Toulá se po Paříži a doufá, že dívku někde potká. Když se tak náhodou stane, není schopen vůbec promluvit. Při dalším setkáním se Petr osmělí a dá se s dívkou do řeči. Tak se seznamují, Petr se dozvídá dívčino jméno a něco o jejím životě. Dále se dozvídá o dívčině práci. Lucie se živí jako malířka, která překresluje známé obrazy a fotografie především mrtvých vojáků pro jejich blízké. Kvůli válce a smrti svého tatínka nedostudovala průmyslovou školu. Petrovi se její práce nelíbí, avšak i přesto jeho láska k ní roste. Procházejí se spolu po Paříži, sem tam zajdou na skromnou večeři. Láska jim tak zaslepí oči, že přestávají vnímat okolní svět a válku. Oba se trápí ale myšlenkou, že Petr bude muset odejít na vojnu jako jeho starší bratr Filip. Jeden žije pro druhého a rozhodnou se tedy během velikonočního týdnu se jeden druhému zcela oddat. O Velkém pátku se rozhodli přislíbit si lásku v chrámu svatého Gervasia, ten je však bombardován a oba milence pohřbil mohutný padající pilíř.