Romantismus 2 - teorie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Romantismus ve světě
1. polovina 19. století
Společensko-historický kontext
Počátek byl spojen s napoleonskými válkami, snahou o sjednocení Německa a Itálie a sebeuvědomování jednotlivých národů, které hledaly svou identitu v dávné historii
Nespokojenost s politickými poměry vyústila ve vlnu revolucí -> Řecko, Španělsko, Rusko, Německo a Belgie
Cílem revolučních hnutí bylo prosadit občanské a národní práva
Liberalizovala se výroba a podnikání -> zaváděly se stroje, došlo k řadě nových vynálezů
Zvýšila se finanční síla měšťanů
Rostla potřeba vzdělání a zájem o kulturu
Literatura
Autoři zdůrazňovali jedinečnost, emocionalitu, spontánnost a individuální zkušenosti člověka
Autoři odmítali klasické estetické normy
Hlavním požadavkem romantimu byla tvůrčí svoboda a osobitost autora
V reakci na osvícenství vyzdvihující rozum bylo upřednostňováno iracionálno -> nadpřirozené jevy, pověry, šílenství
Oblíbená témata: útěk z každodenního života, svoboda, nespoutanost, individualita, nezkrotná síla přírody = bouře, vodopády…, minulost = středověk, mystika, exotické země
Hlavní hrdina -> výjimečná osobnost, stojí mimo společnost = vrah, žebrák, tulák…, odmítá normy společnosti, prožívá konflikt se světem = cítí se jako osamělý cizinec, nenaplněná láska, východisko hledá v útěku na venkov
Hlavní hrdinka -> přestože je vdaná, miluje jiného muže, díky společenským konvencím ovšem zůstává věrná manželovi
Ze začátku se dařilo lyrice – především intimní a reflexivní
Později začala převažovat próza – lyrická balada, poema, básnická povídka, moderní epos, román ve verších
Romantismus v české literatuře
Společensko-historický kontext
Období 30. a 40. let 19. století bylo významným mezníkem ve společenském vývoji nejen českých zemí
Evropské revoluce vyvolaly i u nás růst politického uvědomění -> podpořila otázku národní svobody
Protiruské povstání v Polsku rozdělilo společnost na dva tábory:
Starší generace: Josef Jungmann, Václav Hanka -> viděli v něm zradu Slovanů
Mladší generace: Karel Hynek Mácha, Karel Sabina -> viděli v něm spravedlivý boj za svobodu polského národa proti carskému útlaku
Zvýšila se poptávka po knihách a spotřebním zboží díky obrozencům -> rozmach výroby skla, keramiky; čeština se stávala jazykem veřejného života projevem národního cítění
Založení
Matice české = osvětová organizace, jejíž členové pořádali osvětové přednášky, překládali díla cizích autorů
Jednoty pro povzbuzení průmyslu v Čechách
Měšťanská beseda
Rozvoj divadla a českých časopisů
Probudilo se emancipační hnutí žen -> vznikaly školy pro české dívky
Literatura
Přechod z osvícenství byl pozvolný, ze začátku se lidé přikláněli k lidové kultuře -> rukopisy, obdiv poezie
Začátek příklonu k romantismu přinesl řadu diskuzí: