Starověká literatura

Starověká literatura

• Starověk začal v Mezopotámii, kolem roku 3500 př. n. l. s rozvojem písma a s rozvojem 1. státních útvarů.

• Nejstarší literární památky vznikaly od poloviny 4. tisíciletí př. n. l. a dělíme je podle zeměpisného určení

  1. Mezopotámská

  2. Egyptská

  3. Herbejská

  4. Indická

  5. Čínská

• Druhy písma:

  1. Piktogramy

  2. Ideogramy

  3. Klínové písmo (Rawlinson)

  4. Hieroglyfy (Champolion)

  5. Abecední hláskové písmo

• Piktogramy- z nich se vyvinuly ideogramy – jsou to obrázky představující myšlenky. Až 1000 znaků. Každý předmět, činnost měl vlastní obrázek. To samé u ideogramů.

• Klínové písmo- 4. Tisíciletí př. n. l. – pro psaní se používaly tabulky z vlhké hlíny a psalo se zaříznutým rákosem. Skupina vrypů přestavovala jedno slovo. Bylo v Mezopotámii.

• Hieroglyfy- 3. tisíciletí př. n. l. – Tesalo se do kamene, později papyrus. Bylo v Egyptě. Složitý systém znaků.

• Abecední hláskové písmo- 14. – 13. Století př. n. l. – Zavedli ho Féničané. Pomocí graficky jednoduchých znaků zachycovali hlásky tvořící řeč. Od Féničanů se rozšířilo do Středomoří. Rozvíjeli ho Řekové a poté Římané až do latinky.

Mezopotámská literatura

• Na území mezi řekami Eufrat a Tygris ( dnes Irák).

• Ve 4. století př. n. l . se začaly rozvíjet městské státy a písmo

• Mezi nejstarší obyvatelé patřily :

  • Summerové – Epos o Gilgamešovi

  • Akkadové

  • Babyloňané – Chammurapiho zákoník

  • Asyřané

  • Peršané – Avesta (sbírka náb. Textů a obsahuje modlitby)

• Díla psána na hliněné destičky klínovým písmem

• Nejdříve k úředním záznamům (smlouvy), později i ke komunikaci

• Epos o Gilgamešovi

  • Nejvýznamnější dílo

  • Řasíme do summérsko-akkadské literatury

  • Děj: Gilgameš, krutý vládce města Urugu, byl ze 2/3 bůh a z 1/3 člověk. Své poddané nutil tvrdě pracovat na stavbě hradeb kolem města. Lidé se vzbouřili a poprosili Bohy o pomoc. Ti vyhověli a seslali na Zem Enkidua (poločkověk), který měl Gilgameše zničit. Bojovali spolu, ale nemohli se přemoci. Shodly se, že si jsou rovni. Stanou se přáteli. Enkidou náhle umírá. Gilgameš jde hledat lék věčného života. Ten nenajde a dospěje k názoru, že člověk se stane nesmrtelný svými činy. U Gilgameše stavba hradeb. Hlavním tématem eposu je přátelství a hledání léku.

  • Epos byl zapsán v klínovém písmu v sumerském jazyce na 12 hliněných destiček.

  • Nějdříve tvořeno sumerskými mýty z doby kolem roku 2500 př. n. l., ale poději upraveno babyloňany a Asyřany do dnešní podoby.

• Chammurapiho zákoník

  • Jedna z nejvýznamnějších právnických památek tohoto období.

  • Zvýhodněni jsou majetní občané a platí „oko za oko, zub za zub.“

  • Byl vytesán do kamenné desky.

  • Pochází z konce 18. století př. n. l.

Herbejská literatura

• Datuje se od 2. poloviny 2. tisíciletí př. n. l.

• Nejvýznamnější je Bible

• Bible – Kniha knih, Písmo svaté

  • Starý zákon:

    • Starší část Bible

    • Tvoří základ pro židovství

    • Navazují na něj rabínské texty (taumut)

    • Je psán aramejsky a herbejsky a obsahuje 39 různorodých knih (historické spisy, milostné a duchovní písně, motlitby, přísloví, proroctví atd…)

    • Je tvořen :

      1. Pět knih Mojžíšových (Tóra) :

         • Genezis – objevují se zde příběhy o stvoření světa, potopě, zmatení jazyků.

         • Exodus - O vyvedení izraelitů z Egyptského zajetí.

         • Levitikus – Pokyny a návody, jak se má člověk chovat při obřadech.

         • Numeri

         • Deuteronomium