Tezka-Hodina-Jiri-Wolker

TĚŽKÁ HODINA – JIŘÍ WOLKER

- česká meziválečná poezie (10. – první pol. 40. let 20. stol.)
- proletářská poezie (20. léta 20. století)

- název (u ženy těžká hodinka = porod) – přerod pohledu autora na svět (vitalismus nahrazen
proletářskou poezií)

- sbírka = sny autora o sociálně spravedlivé společnosti
- autor:
- 1900 – 1924 ϯ
- narodil se v Prostějově, pocházel z bohaté rodiny, otec ředitel union banky
- mladší bratr Karel, matka v domácnosti
- láska v poezii, malířství, hudba – housle a klavír
- absolvoval gymnázium s vyznamenáním, boje mezi ním a otcem
- prázdniny trávil u babičky na Svatém Kopečku (vila na krásné vyhlídce)
- 1918 maturita na gymnázium v Prostějově, chtěl studovat výtvarnou akademii – otec nesouhl.
- vystudoval práva v Praze 1919 Právnická fakulta UK
- největší přítel Konstantin Biebl, společně odjeli do ciziny, oba nakaženi TBC
- K. B. se vyléčil, Jiří Wolker odvezen na Slovensko – Tatranská Poliance
- skoro se vyléčil, znovu teploty, báseň Umírající – pozůstalost
- napsal závěť, převezen do Prostějova k rodičům vlakem
- 3.1.1924 umírá v kruhu rodiny, pohřben v Prostějově

- EPITAF:
- Zde leží Jiří Wolker,básník jenž znamenal svět
a pro spravedlnost jeho šel se bít,
Dřív než moh srdce k boji vytasit,
zemřel – mlád dvacet čtyři let

TEMATIKA
- literární druh : poezie ( text ve verších do strof, slok)
- literární útvar : básnická sbírka, 22 básní, lyrickoepické básně = sociální balady
- 3 sociální balady:
- Balada o nenarozeném dítěti, Balada o Snu, Balada o očích topičových
- hlavní téma: Kritika sociálně nespravedlivé kapitalistické společnosti
- vedlejší téma: těžká práce dělníků, vykořisťování dělníků, nesvoboda, nešťastná láska, některé básně inspirovány pobytem autora v Dalmácii (dnešní Chorvatsko) motivy, které se opakují – vykořisťování, touha po změně společnosti (vize revoluce)

POSTAVY
- lyrický subjekt sám autor (osobní prožitek a úvahy autora) – Balada o Snu (dělníci Jan a Marie)
- zájem o kolektiv = člověk nemůže sám nic změnit
- dělníci = postavy, autor klade důraz na celý kolektiv dělníků

KOMPOZICE
- nejsou přesně časově určeny
- básně reagují na 1. pol. 19. Století
- společný spojovací prvek – dělník a jeho postavení ve společnosti

- většina básní má dějový prvek (Balada o snu, Balada o očích topičových, Balada o nenarozeném dítěti)

- prostředí – město, velkoměsto (Čechy x Dalmácie x Rusko)

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY - převažuje spisovný jazyk, archaismy – zastaralá slova např. čepobití, poetismy, obrazná pojmenování

Ostatní autoři

Josef Hora – Bouřlivé jaro, Pracující den, Srdce a vřava světa
S.K.Neumann – Rudé zpěvy (agitační poezie)
Jaroslav Seifert – Samá láska, Město v slzách
Konstantin Biebl – Věrný hlas, Zlom, Zloděj z Bagdád
Jindřich Hořejší – Hudba na náměstí