Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Umělecký styl, vypravování, líčení, charakteristika

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (37.5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Umělecký styl. Vypravování, líčení, charakteristika

Umělecký styl je styl umělecké prózy, dramatu a poezie. Společná pro všechny tyto umělecké oblasti je především dvojí funkce, funkce poznávací a funkce estetická. Estetická povaha uměleckého díla je v jeho estetické působivosti. V uměleckém stylu se využívá všech jazykových prostředků spisovných, ve vhodné míře i prostředků a podob nespisovných, archaismů a neologismů.

Vypravování

  • útvar slohového postupu vyprávěcího

  • v běžných hovorech – prosté vypravování událostí, zážitků

  • v umělecké literatuře – základ epických děl

  • v publicistice – fejeton, reportáž, črta

  • v odborných pracích

  • důležitost zápletky (x dějový popis – bez zápletky)

  • požadavek názornosti a živosti vypravování

  • kompozice – vedle postupu vyprávěcího i postup popisný, charakterizační, úvahový i informační

  • vyprávěcí postup – události v pohybu, vývoji a čase; základní čas vypravování je čas minulý

možnosti:

  • vytváření postupné dějové linie (zachován časový sled dějů)

  • dodatečné podání dějové složky (např. v detektivce)

  • retrospektivní postup (zvl. vzpomínky) – vyprávění s rámcem (vychází se z konce událostí a pak se vyprávění vrací k začátku)

  • odbočení od základní dějové linie – retardační účinek (zpomaluje vypravování, zvyšuje napětí)

  • popisný postup

  • prostředí v souvislosti s událostmi

  • subjektivní popis (líčení) – lyrický popis, obrazné prostředky, dějová slovesa, personifikace, volný sled smyslového vnímání

  • dějový popis (bez zápletky), hromadění informací, výčet x statický popis (zeslabena dějovost, v popředí stav popisovaného objektu)

  • rychlost vnímání – využití vět jednočlenných jmenných

  • charakterizační postup

  • charakteristika postav, prostředí

  • výkladový postup

  • objasňuje vnitřní příčinné vztahy

  • řeč vypravěče a řeč postav

  • původně (v starší próze) – objektivnost vypravěče, subjektivnost jednajících postav

  • později (v novější próze) – subjektivizace vypravěče

  • řeč přímá, nevlastní přímá, polopřímá; vnitřní monolog

  • jazyk vypravování – názorný a živý

  • syntax

  • maximální rozmanitost, nepříliš složitá větná stavba

  • dějové napětí

  • krátké, souřadně spojované věty

  • opakování spojek, zvláště souřadících, anebo bezespoječné věty

  • prézens historický při uvádění děje probíhajícího v minulosti

  • střídání přímé řeči postav

  • uvolnění dějového napětí – delší věty, složitější větná stavba

Popis

  • útvar slohového postupu popisného

  • obsahuje sled informací; vystihuje části předmětu, jejich vzájemné vztahy

  • předmět popisu: osoba, zvíře, věc, činnost, přírodní jev

druhy popisu

  • prostý (úsilí o názornost, vlastnosti nápadné) x odborný (úsilí o přesnost, vlastnosti podstatné)

  • statický (popis předmětu) x dynamický (popis děje)

  • umělecký (líčení) – umělecký styl

Témata, do kterých materiál patří