Wilde_Obraz_Doriana_Graye
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Název díla: OBRAZ DORIANA GRAYE
Autor: OSCAR WILDE
Autor:
Oscar Fingal O´Flahertie Wills Wilde (1854–1900)
- Ir, narozen v Dublinu
- prozaik, dramatik, básník a esejista
- nejúspěšnější dramaik pozdně viktoriánského Londýna
- otec oční a ušní chirurg povýšen do šlechtického stavu, matka úspěšná spisovatelka (pseudonym Speranza) a nacionalistka
- uměl plynně francouzsky a německy
- studoval klasickou filologii v Dublinu a na Oxfordu, byl vynikajícím studentem
- po škole se přestěhoval do Londýna, zajímal se o estetiku
- zvažoval, že konvertuje, ale po celý život zůstal katolíkem
- na studiích se seznámil s dekadenty, od té doby rád šokoval společnost
- vždy elegantní, šarmantní, ale výstřední
- vynikající vypravěč, bavil společnost
- přednášel v USA a Kanadě
- oženil se s bohatou Constance Lloyovou, byl finanční zajištěn
- měli dva syny, Cyrila (zabit v 1. světové válce) a Vyvyana (spisovatel, překladatel, autor pamětí)
- od r. 1891 byl jeho milencem lord Alfred „Bosie“ Douglas
- po čtyřech letech byl obžalován ze sodomie a obscénnosti (homosexualita byla tehdy trestná)
- odsouzen na dva roky nucených prací ve Wandsworthu, poté v Readingu
- ve vězení trpěl, byl nemocný, dopis pro milence mu nedovolili odeslat
- manželka ho opustila, změnila příjmení na Hollandovi
- po propuštění se toulal po Evropě, nejčastěji po Francii, nikdy se nevrátil
- sám se přejmenoval na Sebastiana Melmotha
- několik měsíců žil znovu s milencem Douglasem, ale rodiny jim nepřály
- zemřel na mozkovou meningitidu v hotelu v Paříži
- pochován na hřbitově v Paříži, pohřeb zaplatil lord Douglas
● zařazení autora do uměleckého směru
Dekadence, tzv. prokletí básníci
- označení pro francouzské básníky poslední třetiny 19. století
- označení použil Paul Verlaine v eseji Prokletí básníci (vydáno 1884) pro sebe, Tristana Corbiéra, Arthura Rimbauda a Charlese Baudelaira
- spojeni s dekadentním způsobem života – drogy, alkohol, zločinnost, násilí, neúcta k pravidlům
- původně se označení prokletí básníci používalo jen pro autory zmíněné v eseji, později se používal pro všechny spisovatele, jejichž život byl protispolečenský → i pro O. Wilda
- žili naplno – bohémsky, bouřili se proti vlastní rodině i proti společnosti
- scházeli se v kavárnách, oblékali se výstředně, vzájemně si půjčovali peníze
- např. je k nim řazen renesanční básník Francois Villon nebo zakladatel hororu E. A. Poe, K. H. Mácha
znaky tvorby prokletých básníků:
- hlavní znak: krása v ošklivosti, svoboda, nezávislost jedince na společnosti, soustředěnost na vnitřní život člověka, právo osobitého vidění světa
→ ve své době nebyli pochopeni, pobuřovali, inspirace dalších generací
- přinesli poezii novou inspiraci, protikladné dojmy hromaděny vedle sebe
● určení století, v němž autor tvořil