Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Kytice erben

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (19,18 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Karel Jaromír Erben Kytice Dílo:Kytice Autor: Karel Jaromír Erben Kniha:Kytice Žánr: Balada (Lyricko-epické) Děj: (12+1 básní- Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Štědrý den, Záhořovo lože, Vodník, Vrba, Lilie, Dceřina kletba, Věštkyně) Tato kniha je sbírkou českých národních lidových pověstí. Každá pověst má v sobě jisté morální ( v křesťanském duchu ) poučení pro čtenáře. V pověsti většinou nějaká osoba udělá zásadní chybu - poruší všeobecně platná ( často z křesťanské víry vycházející )morální pravidla tehdejší doby, či pravidla přírody, ale hlavně společnosti a je za to potrestána - většina pověstí končí tragicky. Pouze tam, kde si osoba svou chybu uvědomí a prosí Boha o milost, mají pověsti dobrý konec. Kniha dále ukazuje pestrost lidových pohádek českého národa a tedy i této části jeho kulturního dědictví a samozřejmě i českého jazyka, což bylo za obrození důležité. Zvláštní význam má Kytice (úvodní báseň) - zemřelá matka symbolizuje naší vlast, kytice, která pak vyroste na jejím hrobě, symbolizuje pestré staré národní pověsti( obsažené ve sbírce Kytici ), v nichž je uchován ná rod v té staré neporušené podobě. MÍSTO A DOBA DĚJE: Čas není určen - je cyklickýMísto - často vesnice, chalupa, les, jezero, ... Vydání 1853 -12 básníVydání 1861 12básní+Lilie HLAVNÍ POSTAVY: Hrdinové představují typy obecné, nejsou příliš konkretizováni - jsou ztělesněním lidských vlastností. Mezi postavami dominují ženy (matky, dcery), kterým autor projevil společenské uznání - dárkyně života. Postavy odmítají potrestání (kají se). Důvodem provinění může být závist (Kolovrat), chtíč po bohatství (Poklad), touha po budoucnosti (Štědrý večer), marnosti slov (Polednice), vražda (Holoubek) atd. AUTOR: Karel Jaromír Erben (7. listopadu 1811 Miletín – 21. listopadu 1870 Praha) byl český historik, právník, archivář, spisovatel, básník, překladatel a sběratel českých lidových písní a pohádek; představitel literárního romantismu. Patřil mezi významné osobnosti českého národního obrození. Karel Jaromír Erben, matrika narozených Miletín Po svých studiích na gymnáziu v Hradci Králové a v Praze byl zaměstnancem Královské české společnosti nauk a sekretářem Českého muzea. Od roku 1851 působil jako archivář města Prahy a od roku 1864 se stal ředitelem pomocných úřadů pražských. Ve svých studijních letech se Erben stýkal s Karlem Hynkem Máchou. Později se také seznámil s Františkem Palackým, spolupracoval s ním (mj. na přípravě českého diplomatáře) a jeho politickými názory byl trvale ovlivněn. Spory s Martinem Hattalou Erbena vyčerpávaly a přispívaly ke zhoršení jeho zdravotního stavu. Erben je znám především jako sběratel lidové poezie. Ve smyslu názorů bratří Grimmů, s kterými se znal, hledal v ústní lidové slovesnosti odraz starých mýtů (slovanských, na rozdíl od Grimmů, kteří hledali germánské), jež lidové podání a tradice během věků přetvořily a často zakryly. Výsledkem Erbenovy sběratelské činnosti byly tři svazky Písní národních v Čechách (1842–1845), jejich přepracované a rozšířené vydání vyšlo roku 1864 s titulem Prostonárodní české písně a říkadla. Nejvíce však Erben proslul sbírkou Kytice z pověstí národních (1853), (zkráceně jen Kytice), která vyšla podruhé roku 1861, a to v rozšířené verzi (s oddílem příležitostných písní) s názvem Kytice z básní K. J. Erbena. Jádrem této sbírky je dvanáct (později vyšla i 13. balada – Lilie) básní oddílu Pověsti národní, jimž předchází úvodní báseň Kytice. DÍLO: Písně národní v Čechách- obsahuje 500 písní Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských České pohádky OBDOBÍ: Národní obrození- probíhalo v rakouské monarchii v letech 1770–1848, za hlavní cíl si dávalo oživit samotný český jazyk a motivovat český národ k větší uvědomělosti období formování novodobého českého národa = „vzkříšení národa“ v Čechách chyběla třída, jež by radikálně prosazovala národní požadavky (v Polsku a Uhrách to byla šlechta, ve Francii měšťanstvo) u nás byli lidé chudí⇒ namohli radikálně prosazovat národní požadavky⇒ opatrný ráz podmínky pro vznik národního obrození: působení osvícenství v mírné podobě, kterou prosazoval Josef II.⇒ josefínismus Reformy-r.1781 – toleranční patent⇒ povolena nekatolická náboženství; upsalo se 100 tisíc ze 3 milionůČechů r.1781 – patent o zrušení nevolnictví⇒ zmírnil seútlak poddaných; mohli se stěhovat, dát děti doškoly…; projevil se až kolem roku 1800, kdy se poddaní stěhují do měst za prací = děti bohatých českých sedláků získali vzdělání, stali se nositeli národního obrození, vyrůstali v českém prostředí X museli se naučit německy, němečtí spolužáci na ně pohlíželi svrchu⇒ roste u nich národní přesvědčení omezení cenzury povinná školní docházka⇒ Marie Terezie, souvisí s tolerančním patentem germanizace⇒ tvrdě se vyžaduje němčina jakoúřední jazyk v rámci celé monarchie; nešlo o poněmčení, ale o zavedení jednotnéhoúředního jazyka Josef Dobrovský, František Martin Pelcl, Kašpar Royko, Gelasius Dobner

Témata, do kterých materiál patří