12. Evropské monarchie - 17. A 18. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
12. EVROPSKÉ MONARCHIE NA PŘELOMU 17. A 18. STOLETÍ
Anglie
-1603 umírá Alžběta
Nastupují Stuartovci
Jakub I. Stuart
Ekonomické problémy
Zadlužování státu
Problémy s podnikately
Karel I.
Utužení absolutistciké vlády
Nesvolává parlament
Oslabení moci anglikánské církve
Vybírá daně bez podpory parlamentu
1640 se schází parlament, který podmínil vypsání daní, chce za to pronásledování královský rádců
Panovník to odmítl a rozpuští parlament
Tomuto období říkáme KRÁTKÝ PARLAMENT
1639 – VÁLČÍ Anglie se skotksem
1640 – válka s Irskem
Jedná se o náboženské důvody
Král nemá na zaplacení žoldů, svolává parlament, aby mu povolil zvýšit daně
Dlouhý parlament – zasedá 1640-53 bez přerušení
Výsledkem je omezení moci panovníka
Začíná občanská válka
1640-1660
Král šlechta a církev na jedné straně – parlament a buržoazie na druhé straně
Král prohrává, je zajat
1649 – popraven
Zrušena monarchie a je vyhlášena republika, kterou představuje Oliver Cromwelt – Lord protektor
1653 VOJENSKY ROZEHNAL PARLAMENT
Zavedl vojenskou diktaturu
1660 restaurují Stuartovce – obnovují monarchii (Karel II.)
Jakub II.
Vládne absolutisticky
Porušuje dohody
Pronásleduje opozici
1688 je svržen – SLAVNÁ REVOLUCE
Místo něj je jmenován Vilém Oranžský nizozemský místodržící
Konstituční monarchie
Francie za Ludvíka XIII. A XIV.
Ludvík XIII.
Syn Marie Medičejské a Jindřicha Navarra
Ludvík XIII. a Richelieu ovlivnili Francii v několika směrech.
Za jeho vlády došlo k poklesu moci Habsburské dynastie.
Význam pro vnitřní politiku mělo omezení moci francouzské šlechty a zrušení některých privilegií udělených hugenotům Ediktem nantským.
Posílili panovníkovu moc
zlikvidovali hugenotská střediska na jihu země
obnovili aktivní zahraniční politiku Francie.
Ludvík XIII nezrušil edikt nantský zaručující hugenotům svobodu vyznání, ale výrazně omezil jejich politickou moc.
Za jeho vlády Evropou třicetiletá válka,
Francie se dlouho držela stranou,
pouze se snažila narušovat španělsko-rakouské obklíčení svých hranic.
Do války proti Španělsku vstoupila až v roce 1635.
Válka vyvolala povstání obyvatelstva, ale Francii přinesla mocenskou prestiž
Ludvík XIV.
Ludvík XIV. se narodil roku 1638, v době, kdy Evropou zuřila třicetiletá válka.
Jeho otcem byl král Ludvík XIII., který však zemřel v roce 1643, tedy v době, kdy bylo malému Ludvíkovi necelých pět let.
Vrchol absolutismu
Stát jsem já
Byrokratizace
V té době se stal oficiálně králem Francie, i když až do jeho třiadvaceti let za něj vládla jeho matka, Anna Rakouská, respektive první ministr, kardinál Mazarin
Nejdéle vládnoucím panovníkem v evropské historii
Doba vlády Ludvíka XIV. je typickým příkladem absolutistické vlády, kdy je veškerá moc ve státě soustředěna v rukách panovníka, který se opírá o armádu, policii, státní úředníky a církev
roku 1661, umírá kardinál Mazarin a Ludvík se rozhodl vládnout, na rozdíl od svého otce, sám
Ludvík vyloučil z podílu na moci vysokou šlechtu
Úředníky a ministry jmenuje z řad střední šlechty, čímž se vytváří šlechta závislá přímo na jeho osobě.
Rovněž na jednotlivé kraje dohlížejí královští úředníci zodpovídající se přímo králi a omezující práva krajů či měst (tzv. intendanti).
Omezuje katolíky
Ruší edikt nantský
Nechal vybudovat Versailles
Obrovská armáda, státní aparát, vedení válek a obrovské náklady dvora však enormně zatěžovaly státní pokladnu.
Zvyšující se daňové zatížení obyvatelstva se však ukázalo jako pouze dočasné řešení a bylo nutné hledat nové zdroje příjmů.
Ty králi zajistil ministr Jean-Babtista Colbert, který prosadil politiku podpory vývozu a omezení dovozu (merkantilismus).
Francouzská společnost byla společností stavovskou, přičemž nejmocnějším stavem bylo duchovenstvo vlastnící asi pětinu všech pozemků.
Patřilo společně se šlechtou mezi „privilegované“, tzn., že neplatili daně.
Vysocí církevní hodnostáři byli jmenováni králem ze střední šlechty.
Šlechta byla privilegována
žila jen z feudální renty