4. Starověký Řím
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
STAROVĚKÝ ŘÍM
Apeninský poloostrov
Málo členitý
Na severu Alpy, řeky Pád, Tiber
Sicílie, Sardinie, Elba
Itálie = obilnice světa
Osidlování od 2 tic. Př.n.l.
Různé kmeny – Etruskové, Italikové, Venetové, Řekové, Féničané
Etruskové a počátek Říma
1200-1000 př.n.l
Etruskové vybudovali první vyspělou civilizaci v Itálii
Tři teorie o příchodu Etrusků
Etruskové přijali písmo od Řeků
Moc pramenů se nedochovalo
Objevili se 10.-9. st. Př.n.l
Etrurie byla tvořena řadou městských států
Měli vyspělé zemědělství
Odvodňování bažin
Dělali keramiku
Zpracovávání kovů
Námořní i suchozemský obchod
Obchod upadal – úpadek Etrurie
474 př.n.l. – bitva s Řeky na Kýmě
Řím
Podle legendy založen Romulem a Remem
V 6. stol. Př. Nl. Jej založili Etruskové
753 př.n.l.
Rozdělení společnosti
Patricijové – privilegovaní
Plebejové – neurození, svobodní
Proletarii – nesvobodní, bezzemci
Otroci
V čele 2 konzulové – v době ohrožení mají diktátorskou moc
První secese
494 př.n.l
Boje plebejů s patricii o zrovnoprávnění
Volba tribuna lidu – právo veta, jeden patricij co zastupoval plebeje
V čele stál tribun a měl právo veta
Druhá secese
449 př.n.l
Plebejové si vynutili zvláštní práva – Zákony 12 ti desek
Zrovnoprávnění občanů, sňatky s patriciji, základ práva Říma
Poslední secese
287 př.n.l
Splynutí patricijů a plebejů v jednu vrstvu tzv. nobilita , vznik plebiscitu
Politické zřízení Říma
Existovaly sněmy
Senát – rada starších
V čele Říma stáli 2 konzulové - na rok
1x za 5 let se volili cenzoři – odhadovali jmění občanů, dohlížet na mravy
V případě nesnází byl do čela státu jmenován diktátor
Občanem se stávali lidé narozeni občanům
Občané měli práva a povinnosti : Mohli se účastnit sněmu, vlastnit soukromý majetek, atd.. Naopak museli platit daně a sloužit ve vojsku
Sjednocení Itálie
Italikové získávají Řím
Dobývají celou Itálii
265 př.n.l. – páni Itálie
Punské války
Konflikt mezi Římem a Kartágem
První punská válka
Boje o Sicílii – obilnice Středomoří
Námořní bitvy
Lodě s můstky a bodci
Římané se stali námořní velmocí
241 př.n.l. bitva u Aegatských ostrovů
Římané vyhráli
Získává Sicílii, Sardinií a Korsiku – provincie
Kartágo muselo zaplatit vysoké válečné reparace
Kartáginci získali Hispánii
Druhá punská válka
221 př.n.l. se stal velitelem vojsk v Hispánii Hamilkarův syn Hannibal
Hannibal dobyl město Saguntum a se zajatci naložili krutě
Římané vyslali posly a žádali o propuštění
Kartáginci odmítli a Řím jim vyhlásil válku
Hannibal překročil řeku Iberus a vydal se do Itálie
217 př.n.l. porazil Hannibal Římany v bitvě u Traismenského jezera
Poté u městečka Kann – 216 př.n.l.
Řím utrpěl porážku, do armády narukovali mladí hoši a otroci
Hannibal měl problémy se zásobováním
Válku ukončil konzul Publuis Cornelius Scipio Maior
202 př.n.l. porazili Římané Kartágo v bitvě u Zamy
Kartágu byly nastoleny velmi tvrdé podmínky – reparace, odevzdat, nepovede žádnou válku bez svolení Římanům