8. Vrcholný středověk

8. VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK

Hospodářské a společenské změny

• Zvýšený počet obyvatelstva

• Rozvoj zemědělství

• Snaha člověka, získat co nejvíce úrody

• Novinky v zemědělství

• Chomout, záhorový pluh, trojpolní hospodaření

• Vesničané chovali hospodářská zvířata

• Nové plodiny, žito pšenice, luštěniny

• Teplejší podnebí, více vlhké, dobrá úroda

Vesnická kolonizace

• Rostoucí počet obyvatelstva si vynutilo rozšiřování ploch pro obdělávání půdy

• Vesnická kolonizace – Osidlování spojené s přeměnou hospodářsky nevyužívané půdy na půdu zemědělskou

• Vnitřní kolonizace – Češi sami kolonizují

• V západní Evropě proběhla kolonizace ve 12. století

• Nové právní zvyklosti

• Zakladatel osady – lokátor

• Kolonisté se stávali poddanými vrchnosti a platili peněžní dávky

• Byli povinni několik dní v roce robotovat

• Poté mohli dědičně území předávat

• Tyto právní vztahy mezi poddanými a vrchností nakonec přijalo i domácí obyvatelstvo

• Tzv. Emfyteutické právo (též německé)

• Z Českých zemí se stává více národnostní stát

Německá kolonizace

• Němci přicházejí do pohraničí

• Přináší právní novinky a nové technologie

• Lhota – státní pobídka, odpuštění daní na 12-20 let aby podpořili chuť přistěhovat se

Rozvoj měst

• V 11. století vznikají v první města, lidé se začínaí shlukovat kolem obchodních středisek

• Rostoucí počet obyvatel způsobil zvýšení počtu měst jako obchodních středisek a centrum obchodu

• Přispělo k tomu i rozšíření peněz

• Města vznikla i kvůli větší bezpečnosti

• Města nejčastěji vznikala z kupecko-řemeslnických osad

• Města založena na zeleném drnu – plánovaně založená

• Města vznikají vývojem, na zeleném drnu, povýšením (Uničov)

• Horní nebo báňská města – nedaleko nalezišť drahých kovů

• Nejhustší síť měst byla např. v Itálii, Belgii, Francii, Porýní

• Ve střední a severní Evropě vývoj měst započal během 13. – 14. století

Města a jejich výsady

• Města lze dělit podle způsobu založení nebo jaké vrchnosti podléhala

• Královská města – vznikla z podnětu panovníka, panovník byl také jejich vrchností

• Věnná města – zabezpečovala živobytí královen (Mělník, Chrudim, Jaroměř, Dvůr Králové, Hradec Králové)

• Horní města – u nalezišť stříbra ( Kutná hora, Jihlava)

• Poddanská města – držitelem byla církev nebo šlechta

• Města dostávala určitá práva - privilegium

• Postavit si hradby, právo hrdelní, soudní, právo pořádat trhy

• Mílové právo – Nikdo nesměl na vzdálenost míle narušit tržního práva města

• Várečné – vaření piva

Život ve městě

• Zástupcem vrchnosti byl rychtář

• Nejdůležitějším orgánem byla městská rada – složena z 12 konšelů

• Konšelé se po měsíci střídali v úřadu purkmistra – měl na starosti městskou pečeť

• Městská rada zasedala na radnici

Městská společnost