Barbaři a řím

Barbaři a řím (Thomas Cole, 1836)

Barbaři = původně řecké slovo, později převzato Římany a označovalo všechny, kteří nebyli Římany. Nebylo používáno zcela hanlivě, např. Peršané byli také barbaři, nicméně Římané cítili, že i mezi neřímany jsou rozdíly a nakonec se vžilo hlavně jako pojmenování pro germánské kmeny. (Heinrich Leutemann, cca 1870, plenění z roku 445)

S příchodem Hunů do Evropy se začali „barbarské kmeny“ – Germáni přesunovat směrem k Římské říši. (Johann Nepomuk Geiger)

Postupně se Vizigóti začali usazovat v severní části řř, ale vztahy byly pořád napjaté

Říše velikosti tehdejší Římské nemohla takovým nátlakům vzdorovat a tak byla rozdělena

Roku 395 byla Římská říše rozdělena císařem Theodosiem I. – odkázal ji svým dvěma synům. Západní Flaviu Honoriovi a východní Flaviu Arcadiovi

Vyplenění číslo 1 (Evariste Vital Luminais)

• Obléhání Říma probíhalo již v předchozích dvou letech – 408 a 409 (Joseph noel Silvestre 1890)

• Vizigóti využili situace vzniklé panováním císaře Honoria – za jeho vlády byly vztahy mezi západní a východní částí Římské říše velmi napjaté.

• 24. srpna 410

• V čele vojska (40 000 bojovníků + civilisté) vizigótských nájezdníků byl Alarich I.

• Vyplenění předcházely neshody mezi císařem Honoriem a právě Alarichem I. – ti si domluvili schůzku nedaleko Ravenny, kde napadl vizigótská vojska Sarus, který byl spojencem císaře Honoria. Alarichova vojska nicméně vítězí a v následku toho táhnou na Řím.

• 24. 8. 410 dorazili k Salarijskou bráně, vstupu do Říma, který v té době byl největším městem světa s cca 800 000 obyvately.

• Do města byli vpuštěni otroky a to buď díky zradě, nebo kvůli narůstajícímu hladu a zoufalství obyvatel.

• Plenění trvalo tři dny a bylo během něj zničeno a rozbořeno mnoho významných budov, mezi nimi například Hadrianovo mauzoleum, dnes známé jako Andělský hrad. Tam bylo pohřbeno mnoho římských císařů, jejichž urny a hroby byly rozbity a ostatky rozsypány.

• Mnoho římanů bylo vzato do zajetí, mimo jiných také Honoriova sestra – Galla Palidie

• Desetitisíce římanů utekly na venkov, protože město bylo ekonomicky zdecimováno

• Někteří uprchli i do Afriky

• Anekdota historika Procopia říká, že císař Honorius byl informován poskokem, že „Roma byla zničena“ – ten se vyděsil, protože Roma byla jeho oblíbená slepice, a když mu to vysvětlili, tak se mu ulevilo, že to bylo „jen“ město. (John William Waterhouse, 1883)

Vyplenění číslo 2 (Karl Briullov, 1833)

• Situace předtím – příchod Hunů do Evropy. Ti Římanům nejdřív dodávali vojáky, nicméně potom se pustli do boje s oběma částmi říše. Jejich panovník Attila (měl vládnout s bratrem, toho ale nechal zabít) se rozhodl zaútočit na Římskou říši. To ale nečekal, že se k Římanům přidají ještě Vizigóti. Roku 451 proběhla bitva na katalunskcýh polích, kde byl Attila drtivě poražen. Hunové byli donuceni se stáhnout