Francouzská revoluce

Francouzská revoluce

Francie v předvečer bouře

Ludvík XVI. byl nucen svolat generální stavy (zástupci šlechty, duchovenstva a třetího stavu) do Versailles roku 1789. Třetí stav se prohlásil Národním shromážděním. Za vlády Ludvíka XVI. daně platí jen třetí stav.

Ludvík XVI. řeší spousty problémy odvoláváním ministrů. Ludvík XVI. byl nucen zdanit i šlechtické a církevní statky, což se setkalo v místních parlamentech s odmítnutím. Na shromáždění stavů byly odmítnuty požadavky krále a naopak byl vysloven požadavek stavů o podílu na vládě po vzoru Anglie.

Král Ludvík XV. nastupuje na trůn v době, kdy byla Francie vyčerpána válkami jeho předchůdce, zvaného král Slunce. Král Ludvík XV. silně podléhá vlivu své kurtizány, markýzy de Pompadour. Král Ludvík XV. nechával za sebe vládnout své ministry.

Ludvík XVI. silně podléhal vlivu své ženy, Marie Antoinetty, dcery Marie Terezie, a vlivu svého konzervativního dvora.

Pád Bastily

Situace ve Francii se vyhrocovala, a tak dne 14. července 1789 započal útok na Bastilu, nenáviděné královské vězení, která byla 17. července dobyta.

V čele pařížské gardy stojí generál la Fayette, účastník americké revoluce. V srpnu 1789 jsou Národním shromážděním zrušena šlechtická privilegia a je uzákoněna rovnost všech občanů před zákonem. Roku 1790 přijímá Národní shromáždění ústavu, Francie se tak stala konstituční monarchií. Heslem revoluce se tak stala slova: liberté, égalité, fraternité: volnost, rovnost, bratrství.

Ve Francii po pádu Bastily probíhá nenásilná revoluce, vznikají národní gardy. Radikální křídlo (vesměs třetí stav) přinutilo krále přesídlit Versailles do Paříže, kde se vlastně stal jejich zajatcem. Je přijat zákon o volebním právu pro majetné občany, je rozhodnuto o decentralizaci moci a dochází k zabrání majetku církve.

Radikální křídlo požaduje sesazení krále a vyhlášení republiky na shromáždění na Martově poli, kde je tato schůze krvavě potlačena královským vojskem.

Trikolóra se stala symbolem svornosti bázlivého krále a bojovného lidu. Krátce po přesídlení Ludvíka XVI. do Paříže se tam stěhuje i Národní shromáždění.

Konstituční monarchie ve Francii

Od roku 1790 do roku 1792 byla ve Francii konstituční monarchie, ve které byla od sebe oddělena moc zákonodárná, výkonná a soudní. Z politických klubů se stal významným Klub přátel konstituce, který se scházel v klášteře sv. Jakuba, jeho členům se proto později říkalo jakobíni.

Mluvčím jakobínského politického klubu byl Maximilien de Robespierre. V dubnu 1792 vypukla válka mezi Francií a spojenci z Evropy. V září 1792 byl král uvězněn;zajat, bylo zrušeno království a byla vyhlášena republika.

Zákony tvořili poslanci, i když král;panovník zůstal v čele státu. Po zrušení feudalismu panovaly ve Francii hospodářské potíže a poslanci se rozhodli vyvlastnit církev.