Husitství
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Husitství
Husitství patří neodmyslitelně k našim národním dějinám. Šlo o radikální reformní hnutí, hlásané mistrem Janem Husem a žádající spravedlivější sociální řád. Po upálení svého zakladatele v Kostnici se lavinovitě šířilo mezi všemi společenskými vrstvami: venkovskými poddanými městským obyvatelstvem a značnou částí šlechty.
Pro nacionální zaměření zůstalo však omezeno pouze na české obyvatelstvo. Na jaře 1420 založili husité město Tábor, kde měla převahu revoluční chudina.Tábor byl nejdůležitějším obhájcem revolučních požadavků naprosté rovnosti.
Měšťanstvo a šlechta zformulovaly svoje požadavky do čtyř pražských artikulí, kde žádaly:
svobodu kázání slova božího
svobodu přijímání "pod obojí"
zákaz světské moci duchovenstva
trestání smrtelných hříchů bez rozdílu stavu.
V červnu 1421 sněm v Čáslavi zvolil devítičlennou vládu, která spravovala Čechy, protože král Zikmund byl sesazen. Papež a Zikmund se marně snažili zlomit moc husitů. Všechna jejich vojenská tažení skončila neúspěšně. Žoldnéřské vojsko mělo z husitů a jejich způsobu boje strach a nejednou ve zmatku utíkalo z bojiště ještě před zahájením boje.
Husitská vojska se nespokojila jen s obranou země, ale podnikala i výpady do okolních zemí. Nazývali je "spanilé jízdy". Po smrti Jana Žižky z Trocnova se vůdcem husitských vojsk stal Prokop Holý.
Navzdory vojenským úspěchům se v husitském hnutí začal projevovat vnitřní rozklad. Objevily se rozpory mezi radikálními požadavky chudiny a umírněným měšťanstvem a šlechtou, vznikl nesmiřitelný spor mezi Prahou a Táborem.
Projevem těchto rozporů bylo i úkladné zavraždění populárního kazatele a vůdce pražské chudiny Jana Želivského. Vnitřní rozklad husitského hnutí vyvrcholil 30. května 1434 bitvou u Lipan, kde vojska umírněných husitů a katolíků porazila vojska radikálů vedená Prokopem Holým, který v bitvě padl. V červenci 1436 sjezd v Jihlavě vyhlásil kompaktáta, která byla vlastně obměnou umírněných čtyř pražských artikulí. Praha získává utrakvistického biskupa, v Čechách a na Moravě je povoleno přijímání pod obojí.
Hlavní osobnosti husitského hnutí
Jan Hus
Jan Hus kázal apoštolskou chudobu, odmítal církevní fiskalismus, beneficia, kupování úřadů a kupčení s odpustky. Učil také, že světské i církevní vrchnosti ztrácejí po spáchání těžkých hříchů právo vládnout. Husovo učení vzbudilo velký ohlas u Čechů, jejichž národní cítění povzbuzovalo. Protože vysoký klérus tvořili v Čechách z velké části Němci, dostávaly Husovy útoky proti zesvětštělé církvi národní zabarvení.
Husovi nejprve zakázali jakožto knězi kázat, pak byl uvržen do klatby a kvůli odpustkům se dostal do sporu i s králem Václavem IV., jenž ho až dosud chránil. Římskoněmecký král Zikmund mu nabídl s pozváním na koncil i ochranný glejt. Hus se v Kostnici objevil 3. listopadu 1414, první výslech se konal 28. listopadu. Přes Zikmundovy protesty byl zatčen a postaven před soud. Bylo mu předloženo 30 kacířských článků z jeho spisů a požadováno na něm, aby je odvolal. Hus však trval na pravověrnosti svého učení a odmítl odvolání, a tak byl 6. července 1415 odsouzen k smrti upálením. Ještě téhož dne byl rozsudek vykonán.