Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Řecké námořnictvo

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (17.11 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Řecké námořnictvo

Námořní válečnictví hrálo v antickém Řecku a především v Athénách vždy velice důležitou roli. Homér nám v Odyssey téměř určitě popisuje lodě používané v jeho době, v 8. století př. n. l. Existovaly dva druhy: lehké, rychlé lodě o 20 veslech a těžší válečné galéry o 50 veslech. Odysseus vyrobil svou loď z borového dřeva a vesla ze dřeva smrkového. Jako kotvy se obvykle používaly velké jednoduše tvarované balvany s dírou uprostřed a připevněné k lanu. Kolem roku 600 se začaly objevovat i mnohem efektivnější typy kotev, ovšem stejně nevytlačily z používání zmíněné kameny, které se používaly dokonce i v helénistické době. Pokud to bylo možné, na noc se lodě vždy vytahovaly na pobřeží. Jako všechny galéry, i Homérovy lodě měly stěžeň a čtvercové plachty, které však mohly být použity jen v případě, že vítr vál správným směrem. Jak plachty tak i stěžeň byly před bitvou vždy sundány. Lodě se řídily jedním nebo dvěma širokými vesly umístěnými na zádi. Příď lodi byla těsně nad hladinou protažena v kloun. Trupy lodí se natíraly smolou a dehtem na černo, přídě na červeno.

Na konci 8. století př. n. l. začaly být používány diéry. Tyto dvouřadé veslice byly téměř určitě vynalezeny Féničany a později převzaty Řeky. Vylepšení spočívalo v přidání druhé řady vesel umístěné lehce nad řadou první. Největší řecká galéra tohoto období měla stále pouze 50 vesel, takže hlavní cíl této přestavby byl zřejmě vytvořit kratší a lépe manévrovatelnou loď.

Po zhroucení mykénské civilizace byli Féničané hlavní středomořskou námořní silou. Jejich flotily se staly hlavní částí perského námořnictva. Féničané byli vždy hlavním nepřítelem Řeku na moři. Mír mezi těmito dvěma národnostmi zavládl teprve poté, co obě upadly pod římskou nadvládu.
Po první perské invazi do Řecka v roce 490 př. n. l. se Athény zapletly do války s ostrovem Aigínou, ve které však nepochodily moc dobře. To a další okolnosti je nakonec donutilo vybudovat moderní námořní flotilu. Přesto její vytvoření nebylo snadnou záležitostí. Velkým propagátorem válečného námořnictva byl v Athénách Themistokles. Při prosazování své myšlenky však narazil Themistokles na tuhý odpor svých politických protivníků v čele s Aristeidem - stratégem od Marathonu a tvrdým zastáncem těžkooděné pěchoty. Za Aristeidem stála také staletá athénská vojenská tradice, budovaná právě na pěchotě. Platón to komentoval slovy "Z těžkooděnců, kteří jsou spojeni se zemí, činil lodníky a námořníky, a dal podnět k řečem, že odňal athénským občanům kopí a štít a přikoval je k lodní lavici a veslu". Přesto však Themistokles svou vizi nakonec prosadil - z části právě díky konfliktu s ostrovem Aigínou, který si vyžádal nové lodi a z části díky využití výnosu z nově objevené stříbrné žíly v laurijských dolech. Themistokles tak získal dostatek prostředků k vybudování jednoho sta plavidel, čímž zdvojnásobil athénskou námořní flotylu. V době druhé perské invaze tedy byly Athény schopny vypustit na moře již 200 moderních triér (lodí se třemi řadami vesel), přestože se stále ještě nemohly rovnat dovednostem a zkušenostem fénických námořníků. U Salaminy postavili Athéňané téměř jednou tolik lodí, než kolik činil počet plavidel všech zbývajících řeckých spojenců dohromady. Athénské loďstvo pak také značnou měrou přispělo k odražení perských vojsk.

Témata, do kterých materiál patří