Sparta

Sparta

Starověká Sparta, Dóry nazývaná také jako Lakedaimón, byla jedním z nejvýznamnějších řeckých městských států. Tyto městské státy (řecky polis) vznikaly v Řecku přibližně od 11. století před naším letopočtem z paláců Mykénského období. „Zrod řeckých městských států byl podmíněn geografickou polohou, v níž se tyto poleis rodily: velký počet ostrovů a ostrůvků, oddělených od sebe mořskými vodami, a pevnina, členěná množstvím pohoří a hor, rovin a údolí“ .Uvedené podmínky byly příčinou rozdrobeného vývoje starověkého Řecka a determinovaly tak možnost vzniku jednotné říše, jakou byl například starověký Egypt.

Velikost prvních městských států se pohybovala v rozmezí 50 – 100 km2, při lidnatosti pohybující se v intervalu 600 – 1200 obyvatel. Přes zdánlivou podobnost vyplývající z obdobných podmínek vzniku se řecké polis začaly odlišovat různým pojetím státního zřízení. V zásadě lze tyto systémy vlády rozdělit do dvou skupin:

1. aristokraticko- oligarchická

2. monarchicko – oligarchická

Z první skupiny vznikaly v klasickém období řeckých dějin první demokratické městské státy. Nejvýznamnějším a nejvlivnějším městským státem z této skupiny se staly Atény, které jsou dodnes vzorem antické demokracie. Z druhé skupiny pak vznikaly různé vojenské diktatury, mezi kterými dominovala Sparta.

Historie starověké Sparty od samotného vzniku byla tak plná bojů, válek, územní expanze, soustavných příprav na válku na jedné straně a politickou a hospodářskou stabilitou na straně druhé.

Počátek dějin Sparty sahá do 10. století př. n. l., tedy do archaického období dějin starověkého Řecka. Toto období bylo velmi hektické, od severu z Balkánského poloostrova proudí na Peloponéský poloostrov kmeny Dórů. Dórské kmeny jsou sice na nižší kulturní úrovni než původní obyvatelstvo – Achájové, disponují však větší vojenskou silou a Acháje si rychle podmaňují Do oblasti v povodí řeky Eurót protékající v jihovýchodní části Peloponésu proniká v 10. století militantní kmen dórských Lakónů. Lakóné zde zakládají město Lakedaimón, které se stává centrem Lakónie. Záhy Lakóné pronikají na západ do Messénie, kde si přivlastňují zdejší úrodnou půdu, včetně jejích původních achájských obyvatel, později zvaných Heilóté. Vztah Lakónů k achájskému obyvatelstvu byl základem sociální struktury nově vzniklého státu.

Struktůra obyvatelstva:

Obyvatelstvo starověké Sparty bylo strukturováno do třech sociálních tříd:

1. Lakóné

2. Perlíkové

3. Heilóté

Nejvíce početně zastoupení byli Heilóté, což byli v podstatě státní nevolníci. Toto původní achájské obyvatelstvo bylo plnoprávným občanům Sparty přidělováno spolu s půdou. Heiloté neměli žádná práva, jejich postavení bylo nesrovnatelně horší než bylo postavení otroků v soudobých starověkých despociích. Bylo naprosto běžné, že heilotské vesnice sloužily jako cvičné cíle pro výcvik spartské armády. Zabití Heilota bylo součástí zkoušky dospělosti mladých spartských bojovníků. Spartské obyvatelstvo bylo však na zemědělské produkci Heilótů životně závislí, proto při válečných konfliktech jejich vesnice chránili a zdržovali se zbytečných masakrů heilótského obyvatelstva.