Monetární politika

16.+24.

Monetární politika

Nástroje centrálí banky - uskutečňování monetární politiky je jednou

ze základních funkcí centrální banky, která

odpovídá za realizaci peněžní a úvěrové

politiky státu

Je orientována na: - kontrolu množství peněz v ekonomice

- na ovlivňování (regulaci) výše úrokových měr

- na regulaci podmínek poskytování úvěru

k uskutečňování monetární politiky je nutno vytvořit tyto nezbytné předpoklady:

a) bankovní soustava musí být dvoustupňová a v jejím čele musí být

centrální emisní banka

b) v ekonomice musí být rozvinutý peněžní oběh a peněžní trh

c) rozvinutý úvěrový systém a kapitálový trh

K dosažení sledovaných cílů mon. politiky je využívána poměrně široká skupina nástrojů, pomocí nichž centrální banka ovlivňuje chování a činnost komerčních bank. Tyto nástroje můžeme dělit na PŘÍMÉ (administrativní) a NEPŘÍMÉ (tržní).

Přímé nástroje = představují převážně selektivní, adresné a

administrativní zásahy centrální banky. Jejich cílem

je ovlivnění úvěrových možností komerčních bank a

jejich likvidity. Jejich užívání méně časté než

užívání nepřímích nástrojů.

pravidla likvidity = stanovují závaznou strukturu aktiv a pasív komerčních bank a závazné vazby mezi nimi. Jsou-li stanovena obecně pro komerční banky, mají chartakter spíše nepřímého nástroje. Příkladem může být povinnost udržovat určitý stanovený poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv nebo nominální podíl střednědobých a dlouhodobých vkladů na střednědobých a dlouhodobých úvěrech. Podobnými opatřeními je ovlivňena nabídka peněz (včetně její časové struktury).3

úvěrové kontingenty = představují nejtvrdší nástroj. Relativní úvěrový kontingent je stanovená maximální výše úvěru, který může čerpat komerční banka od banky centrální. Absolutním úvěrovým kontingentem je komerční bance stanovena maximální výše úvěru, který může poskytovat.

povinné vklady = představují stanovení povinnosti otevřít běžný účet, ukládat vklady a provádět určité zúčtovací operace výhradně prostřednictvím centrální banky. Dopad na nabídku peněz je závislý na rozsahu uplatnění tohoto opatření, které bývá nejčastěji používáno vůči státním orgánům.

doporučení, výzvy a dohody = představují účinné nástroje, opírající se o strukturu bankovní soustavy a postavení centrální banky v ní. Doporučení je vyjádřením přání centrální banky. Nemá zpravidla písemnou podobu, stejně jako výzva, která je vnímána jako naléhavější vyslovení požadavku. Dohoda bývá uzavírána v písemné formě a po podpisu je právně závazná. Uvedená opatření se nemusí dotýkat přímo otázek ovlivňujících nabídku peněz.

Nepřímé nástroje = jsou charakteristické plošným působením,