Sociální a zdravotní pojištění

15. SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

• charakteristika, princip

• sociální pojištění - struktura sociálního pojištění, druhy dávek - poplatníci - vyměřovací základ, rozhodné období, sazby pojistného - odvod a placení pojistného

• zdravotní pojištění - péče hrazená ze zdravotního pojištění - pojištěnci, plátci pojistného - vyměřovací základ, rozhodné období, sazby pojistného - odvod a placení pojistného

• sociální politika státu

• Charakteristika, princip

SP a ZP patří mezi zákonná pojištění, tzn., že účast na nich je ze zákona povinná (na rozdíl od komerčního pojištění, které je uzavíráno dobrovolně u komerčních pojišťoven)

Je založeno na principu solidarity – tzn., že jednotliví plátci přispívají na ZP a SP rozdílnými částkami a přitom všichni pojištěnci mají zajištěno rovné právo na poskytnutí potřebné zdravotní péče, resp. na pobírání důchodu při splnění předepsaných podmínek.

• Sociální pojištění

Právní úprava - Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Pojistné na sociální zabezpečení je příjmem státního rozpočtu, spravuje ho správa sociálního zabezpečení

• Struktura pojistného na sociální zabezpečení

• pojistné na důchodové pojištění

• pojistné na nemocenské pojištění

• příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

• Druhy dávek

1. dávky nemocenského pojištění

a) nemocenská

Za první tři dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény není vyplácena žádná náhrada.

Od 4. do 14. dne pracovní neschopnosti nebo karantény poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny (je to mzdový náklad zaměstnavatele nikoliv sociální dávka).

Od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény je pak

vyplácena nemocenská za kalendářní dny.

Výše nemocenské za kalendářní den – 60 % redukovaného denního vyměřovacího

základu. Denní vyměřovací základ je úhrn příjmů za rozhodné období (obvykle 12

předchozích kalendářních měsíců) vydělený počtem kalendářních dnů rozhodného

období.

- Podpůrčí doba pro poskytování nemocenského je maximálně 380 kalendářních dnů.

b) ošetřovné – na tuto dávku má nárok zaměstnanec v těchto případech:

- musí ošetřovat nemocného člena domácnosti

- musí pečovat o dítě mladší 10 let v důsledku uzavření školského nebo dětského

zařízení (havárie, epidemie...)

- dítě má karanténu

- osoba, která se o dítě stará, sama onemocněla

Podpůrčí doba u ošetřovného činí nejdéle 9 kalendářních dnů (u osamělého zaměstnance max. 16 kalendářních dnů). Výše ošetřovného činí 60 % redukovaného DVZ za kalendářní den.

c) peněžitá pomoc v mateřství

• základní podmínkou nároku na PPM je účast na pojištění v době nástupu na PPM, nárok má i žena v ochranné lhůtě (zaměstnání skončilo v době těhotenství – ochranná lhůta je 180 dnů ode dne zániku pojištění).

• další podmínkou je účast na nemocenském poj. alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na PPM, u OSVČ alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce před počátkem podpůrčí doby