Informace, počítače, algoritmy

INFORMACE A JEJICH VÝZNAM

Informatika - vědní obor, který se zabývá strukturou, zpracováním a využitím informací

→ počítačová simulace - získávání dostatečně přesných informací a chování zkoumaných (simulovaných) předmětů v určitých podmínkách. Bez této možnosti by bylo nutné zkoumat chování přímo na předmětu, což je někdy nemožné nebo dosti náročné)

→ umělá inteligence - modeluje intelektuální činnosti člověka - rozeznávání tvarů a předmětů, vytváření analogií mezi logickými úsudky; teorie her, matematická hypotézy a důkazy

→ počítačová grafika - v oboru informatiky je to hlavně teorie k vytváření matematických křivek → tvary písmen

→ softwarové inženýrství - dnes nejrozšířenější odvětví informatiky - hlavně tvoření programů a vše co k tomu patří (ovládací prostředí atd.)

Mezi další obory informatiky patří např. teorie kódů, logiky, automatů, počítačové sítě, knihovní technika, databáze a mnoho dalších.

Uchování informací

Nejzákladnější jednotkou je BIT.

Skutečnost je poté zaznamenávána ve formě znaků, které tvoří DATA. Informace se uchovávají v kódech → kódování - převod znaků nebo různých úkonů na různé symboly (každému úkonu, znaku se přiřadí jeden symbol - úkon, znak → symbol) a zároveň je to i předpis, jak k sobě přiložit jednotlivé prvky dané skupiny (zpětné dekódování - symbol → úkon). Jednou z částí je i šifrování (viz morseovka -každému písmenu je přiřazen symbol)

Základní soustavou pro zpracování dat je soustava binární. Dále se používá i soustava osmičková a šestnáctková (dáno hardwarem - 16-ti bitové procesory)

→ zobrazování čísel a znaků - každá soustava se zobrazuje jinak (č. 123 má jinou hodnotu v 16-kové soustavě než v 10-kové soustavě)

POČÍTAČE, JEJICH PRINCIPY A VYUŽITÍ

Historie počítačů

Vše začalo pomůckami k počítání

Prsty (od tohoto také používáme desítkovou soustavu), abakus (kamenné sloupky s kamínky - podobné počitadlu - jednoduché aritmetické úkony), starověké taxametry; později logaritmická pravítka a tabulky.

Poté přišli první mechanické stroje

- W. Shickard (poč. 17.st.) → stroj s dekadickými kolečky - operace +, -, x, /

- Pascal (1642) → Pascalův aritmetický stroj - Pascalína - využity poznatky W. Shickarda; pouze sčítání

- Leibnitz (1673) → stroj umožňující počítat se všemi operacemi - na tu dobu ho nebylo možno sestavit

- J. M. Jacquard (poč. 19.st.) → tkalcovský stroj, jehož vzorování byl zadáván děrným štítkem

- Ch. Babbage (1835) → analytický stroj - paměť, řídící jednotka, aritmetická jednotka; využití poznatků o děrných štítcích; zavedení prvků větvení = rozhodnutí na základě předešlého výsledku. Spolupracovnicí byla tvůrci Ada Augusta z Lovelace.

- H. Hollerith (1880) → přístroj na sčítání lidu, který používal děrné štítky. Později se tento muž stal zakladatelem firmy IBM