8. K. J. Erben - Kytice z pověstí národních

8. K. J. Erben: Kytice z pověstí národních

Romantismus:

-vzniká na počátku 19.století v Anglii a Francii; projevil se ve všech druzích umění (výtvarné, architektura…); název od slova román

-charakteristika romantismu: hlavní hrdina je nešťastně zamilovaný, je rozervaný a výjimečný jedinec-opovrhuje společností, nepatří do ní; hlavní hrdina je často ztotožněn s autorem; romantická příroda je rozervaná – je odrazem lidské duše (v bouři, v pohybu); romantická hrdinka je samostatná, soběstačná, romantický hrdina je vždy už dospělý

Český romantismus: 30.-50.léta 19.stol (3. fáze NO)-mizí naučná literature, objevuje se beletrie; vznikají dva protichůdné směry (romantismus X biedermaier=životní styl)

Karel Jaromír Erben (1811-1870)

- zasloužil se o rozvoj ČJ

-jeho současníci: Karel Hynek Mácha (Máj, Kat-román), J. K. Tyl (Strakonický dudák, Fidlovačka, Kutnohorští havíři), George Gordon Byron (Anglie; Childe Haroldova pout), Alexandr Sergejevič Puškin (Evžen Oněgin), Victor Hugo (Chrám matky Boží v Paříži), bratři Grimmové (Německo; O červené karkulce), Mieckiewicz (Polsko; Pan Tadeáš)

-sběratel slovesnosti, lidového folkloru

-sběratel pohádek (př Zlatovláska)

-Erben narozdíl od Němcové navázal na hororové prvky bratří Grimmů

-ovlivnil výchovu generací svými pohádkami

-napsal např. České národní pohádky, Prostonárodní české písně a říkadla

Kytice z pověstí národních:

-jediná sbírka basní, kterou Erben vydal

-zpracoval zde lidové báje, propůjčil si námět a převedl je do lidové podoby

-v roce 1972 Jiří Suchý v divadle SEMAFOR parodizoval zpracování Kytice-mělo velký úspěch

- v roce 2000 natočil F. A. Brabec stejnojmenný film – obsahoval 7 balad

Kytice, Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Štědrý den, Holoubek, Záhořovo lože, Vodník, Vrba, Lilie, Dceřina kletba, Věštkyně

-Kytice se skládá ze 13 balad a závěrečné Věštkyně, jež se žánrově i obsahově předchozím číslům vymyká

-hlavní roli hrají ženy. Zabývá se zde otázkou lidských vztahů, v nichž ho především zajímá problém viny a trestu. Za každou vinu přichází, často nepřiměřený, trest. Člověk je, v jeho pojetí, bezmocný proti přírodním silám, jež ho obklopují.

-společné znaky:

• všechno jsou to balady

• špatný konec

• postavy jsou neúměrně potrestány

• pro Erbena je důležitá mateřská láska

Svatební košile

Mladá žena se stále modlí za svého milence, který je v cizině už mnoho let a stále se nevrací. Žádá v motlitbách pannu Marii, aby raději zkrátila její život, než aby ji nechala žít samotnou bez jejího milého (zbytek její rodiny je již mrtev). Jednou za jasné noci jsou její modlitby vyslyšeny a její milý ji láká ven pod záminkou, že si ji konečně vezme za manželku. Ona se nechá přemluvit a jde s ním a na cestu si vezme růženec, křížek na krk a modlitební knihy. A když jdou, její milý si všimne, že s sebou nese modlitební knihy. Přemluví ji, aby je zahodila, protože je prý zpomalují. Ona mu vyhoví a rázem jsou o deset mil dále. Po několika dalších mílích si on všimne, že jeho milá má růženec za pasem. Vezme jí ho, zahodí, a rázem jsou o dvacet mil dále. Jdou a jdou, až si on opět všimne, že ona má na krku křížek. Křížek jí utrhne, zahodí, a rázem jsou skokem o třicet mil dále. Když dorazí na místo, všimne si žena, že dorazili k hřbitovu a její milý je vlastně živoucí mrtvola. Lekne se a lstí ho donutí přelézt hřbitovní zeď jako první a snaží se mu utéci. Když zjistí, že mu neuteče, snaží se schovat v márnici, kde leží mrtvola. Její milý ji dostihne a třikrát se snaží přemluvit mrtvého, aby sundal ze dveří závoru. Třikrát se mrtvý probudí, ale ona jej pokaždé uspí modlitbou, a když po třetím uspání zakokrhá kohout, ví, že jí už mrtvý neublíží. Jen košile, které si s sebou nesla, jsou ráno roztrhané a rozházené po všech hrobech na hřbitově.