13 Farma-zvířat

Farma zvířat

autor: George Orwell

1., 2.
Společensko-historické pozadí:
Doba po druhé světové válce. Rozmach tzv. Studené války, kdy je svět rozdělen na dva póly. Západ pod vládou demokracie a východ pod tvrdou diktaturou vedenou SSSR.

Joseph Heller – Hlava XXII
Alexandr Solženicyn – Jeden den Ivana Děnisoviče

Světová literatura ve 2. pol. 20. stoleti – Vědecko fantastická literatura
sci-fi – žánr čerpající z poznatků moderní vědy a techniky
fantasy – děj se odehrává ve fiktivních civilizacích a jsou v něm kombinovány mytologické a fantastické prvky
antiutopie – je opak utopie, myšlenka fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným směrem, má zásadní nedostatky (totalitní forma vlády, omezování osobní svobody)

3. Vlastním jménem Eric Arthur Blair, narodil se roku 25. června 1903 v Motihari v Indii v rodině koloniálního úředníka. Vyrůstal v Anglii v Oxfordshiru, kudy protéká říčka Orwell, podle níž si Blair zvolil svůj pseudonym. Vystudoval soukromou střední školu a prestižní Eton. Poté do svých 25 let sloužil v Indické imperiální policii v Barmě. V roce 1927 se vrací do Anglie a začíná se živit jako novinář a esejista. Nějakou dobu žije také jako tulák v těch nejchudších vrstvách v Paříži a Londýně. Intenzivní politické a sociální vření, které proudí Evropou, ho vtahuje, a tak se stává Georgem Orwellem - vášnivým socialistou, odpůrcem fašismu a zastáncem rovnosti. Ve 30. letech napsal jak několik románů - Farářova dcera, Bože chraň aspidistru atd. Jako dobrovolník se zapojuje do španělské občanské války, kde bojuje v legiích POUM - španělského socialistického hnutí. O svých zážitcích píše v knize Hold Katalánsku. V době druhé světové války byl již naprosto pevně přesvědčen, že stávající kapitalistický systém nemá šanci na přežití. To se odráželo zejména v jeho novinářské a esejistické tvorbě. Války se neúčastní kvůli vleklé tuberkulóze, ale spolupracuje s BBC, také pilně přispívá do předních anglických novin a časopisů, kde má i své vlastní sloupky. Těsně před svou smrtí (umírá 21. ledna 1950 v Londýně) píše dvě svá nejznámější díla: Farmu zvířat a 1984. Obě tyto knihy jsou kritikou totalitních systémů.

Dílo George Orwella:

Barmské dny; Na dně v Paříži a Londýně; Farářova dcera; Bože chraň aspidistru; Coming Up for Air; Road to Wigan Pier; Hold Katalánsku; Farma zvířat; 1984

4. Literární druh: epika
Literární směr: světová literatura druhé poloviny 20. století (tématika totalitní společnosti)
Literární žánr: román – alegorická bajka, trpká parodie totalitní diktatury a revoluce, antiutopický

6. DOBA A MÍSTO DĚJE:

Na statku v Anglii (panská farma nejprve), čas neurčený

7. postavy

pan Jones – původní majitel Panské farmy, nestaral se o zvířata dobře, holdoval alkoholu, často zapomínal na péči o farmu, poté byl z farmy zvířaty vyhnán. Farmu se snažil několikrát získat zpět, ale bez úspěchu. Stejně jako všichni ostatní lidé v díle představoval kapitalistu a vykořisťovatele.

Prasata – Představovala socialistikou vládu. Stála u zrodu revoluce a svržení vlády pana Jonese. Na počátku se snažila prosazovat zvířecí práva, mimo jiné vymyslela sedm přikázání, která je měla všem zvířatům zaručovat. První prase, které přišlo s myšlenkou revoluce, byl Major, který zobrazoval Lenina. Patřil mezi starší zvířata a tak byl velmi vážený a podle zvířat měl vždy pravdu. Svou řečí zvířata k revoluci podnítil, ale sám se jí nedožil. Jeho nástupci byli Kuliš (Trocký), Napoleon (Stalin) a Pištík (mistr propagandy, manipuloval se zvířaty a často skrýval pravdu). Kuliš s Napoleonem se stali vůdci, ale téměř ve všem si odporovali, Kuliš se zasazoval o elektrifikaci a industrializaci farmy a nakonec byl vyhnán psy, které si vychoval Napoleon pro svou ochranu. Napoleon se postupně stával diktátorem a v průběhu děje se stále více podobal člověku – přebíral lidské zvyky, chování a nakonec začal i chodit po dvou. Ostatním se to na počátku nezdálo, situaci vždy zachránil Pištík, který dokázal lež otočit v pravdu.

Psi – představují tajnou policii, která slepě plní rozkazy svého stvořitele – v tomto případě Napoleona. Jsou věrní a poslušní svému pánovi.

Koně – Boxer a Lupina – představují pracující lid, Boxer muže, kteří by pro myšlenku budování vlastního státu , kde jsou si všichni rovni, obětovali vlastní život.
Ovce – tupý dav, bez přemýšlení opakují naučené fráze, nemají vlastní názor, nechtějí ho mít a ani se neptají. Svým sborovým, hlasitým opakováním frází přehluší jakýkoli hlas odporu, protinázor. Jde o ideální materiál pro totalitní vládce.

Osel – Benjamin – představitel pasivního intelektuála, který zná pravdu a tuší důsledky, ale nevidí žádné východisko. Svou aktivitu považuje za zbytečnou, protože ovce přehluší jakýkoli vzdor a psi zničí kohokoli, kdo se postaví pánovi.

Krkavec – představuje víru (křesťanství), které v totalitní společnosti ztrácí své místo, přesto se nedá zahubit.

Lidé – představitelé kapitalistů, vykořisťovatelů