5 Kytice
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Kytice
1. 1853
2. 3. etapa národního obrození: 30. - 50. léta 19. století; vrchol romantismu,
3. AUTOR (1811 - 1870)
Český básník, prozaik, historik, překladatel, archivář, sběratel lidových písní a legend. Představitel lit. romantismu.
V ústní lidové slovesnosti hledal obraz starých slovanských mýtů (výsledkem jeho sběratelské činnosti 3 svazky Písní národních v Čechách + jejich rozšířená verze Prostonárodní české písně a říkadla). Lidovou tvorbu jen nesbíral, ale také se ji snažil kriticky zkoumat a tím ji i ovlivňovat. Sbíral ústní lidovou tradici pouze v Čechách, ne na Moravě (na Moravě Sušil nebo Stránecká). Kytice (Kytice z pověstí národních, rozšířená verze Kytice z básní K. J. Erbena) je jeho životní dílo - tvořil přes 20 let, na jeho tvorbu měl vliv folklór a tradice. 3 fáze Národního obrození.
Další díla: Byl jeden král, Sládci, České pohádky
SOUČASNÍCI AUTORA
Josef Kajetán Tyl - Čech, dílo: Strakonický dudák aneb Hody divých žen, Lesní panna, Chudí lidé
Karel Hynek Mácha - Čech, dílo: Máj
4. Literární druh: lyrickoepická skladba
Literární žánr: balada - objevují se znaky pohádky (Zlatý kolovrat), pověsti (Věštkyně), legendy (Záhořovo lože)
Literární forma: poezie
6. 19. století, české země a venkov
7. CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH POSTAV
Postavy nejsou nijak rozpolcené a přijímají svůj osud, ať už je jakýkoliv. Za své prohřešky jsou posuzovány dle mravního kodexu a svůj trest (smrt) pokorně snášejí. Důležitou roli mají ženy, které jsou v každé básni (vyjma Záhořova lože) a zastávají role matek a nevěst. Autor se často zabývá vztahem matka x dítě, žena x muž.
8. Kytice a Věštkyně - upomínají na lidovou tvorbu a poezii
Kytice
Matka zemře, děti pláčou na hrobě, tak se vtělí do květiny - mateřídoušky. Matka představuje vlast, děti národ.
Věštkyně
Skládá se z úryvků šesti lidových pověstí o české zemi. O Libuši, jež pošle pro Přemysla Oráče a na zem dopadne hlad, dokud on nedoorá své pole. O Libuši, která věští založení Prahy a položí svého prvorozeného syna do vody, než nastanou dobré časy. O Karlu IV. a kolébce. O kostelu se zlatým zvonem, který se zaryje do země, dokud se neobnoví ctnosti, láska, víra a naděje. O tom, že by se Češi měli sjednotit k jednomu náboženství. O půlce sochy, která by potřebovala hlavu (rozum) a srdce, aby bylo dobře.
Druhá a druhá odzadu (tj. předposlední)
Poklad a Dceřina kletba - o porušení vztahu matka-dítě
Poklad
Vdova s dítětem jde na Velký pátek do kostela a cestou narazí na otevřenou skálu, v níž je síň plná pokladů. Matka tak položí dítě a běží domů se stříbrem, pak se vrací, bere zlato. Když doběhne domů, zjistí, že se poklad změnil v kamení a hlínu. Skála mezitím zmizela s pokladem i dítětem. Další rok opět na Velký pátek se skála zase otevírá a matka nalézá své dítě. Bere si ho a nic nedbá pokladu.