Artur-Hailey (1)

Artur Hailey – Konečná diagnóza

Arthur Hailey

• Narodil 5. dubna 1920 a dostal jméno po zemřelém snoubenci své matky

• Rodina Haileyových žila v typickém dělnickém domku nedaleko Londýna - v Lutonu - a malý Arthur byl už od malička nadšeným čtenářem, který místo toho, aby si hrál venku, četl doma, nebo navštěvoval místní veřejnou knihovnu

• Arthur si ve škole ve většině předmětů vedl dobře, ale obzvláště natvrdlý byl v matematice. Ale právě učitel matematiky brzy zjistil dvě podstatné věci. Za prvé, že v matematice je beznadějný případ a za druhé, že rád píše povídky, a že na to druhé má talent.

• Protože ale Arthurovi rodiče neměli peníze na jeho další vzdělání, musel proto ve 14 letech opustit školu. Začal pracovat jako poslíček v realitní kanceláři, jehož mzda činila 5 šilinků týdně. Přitom navštěvoval večerní školu, kde se naučil alespoň těsnopisu a psaní na stroji. Po celou dobu jej bavilo psaní různorodých žánrů, např.: poezie, eseje, jednoaktovky, povídky, ...atd., ale nic z toho nebylo publikováno.

• seznámil se s Joanou Fischwickovou - anglickou dívkou, která pracovala na velvyslanectví. Asi po šesti měsících - 23.června 1944 - se vzali.

• V roce 1946 se manželům Haileyovým narodil první syn Roger.

• emigroval do Kanady

• V Kanadě se Arthur seznámil a později - v roce 1951 - oženil se svojí druhou a současnou ženou Sheilou. Tato jej následovala na všechna místa, kde se kdy usadil. Od Kanady, přes Kalifornii, Londýn, New York, Hollywood až po současné Bahamy. Mají spolu tři děti: Jane, Stevena a Dianu.

• Další díla

• Hotel

• Letiště

• Let do nebezpečí

• Účinný lék

• Detektiv

Konečná diagnóza

Hlavní téma: Tento román vypráví dramatický příběh, který se odehrává v americké nemocnici Three Counties v Burlingtonu. Hlavního hrdinu zde představuje stárnoucí patolog doktor Joseph Pearson.

Vedlejší téma: S přibývajícím věkem přestává Doktor Pearson stíhat náročný úkol, který má jeho oddělení. Nad tím, že nezvládá vyplňovat všechny nezbytné formuláře, se již nikdo nezastavuje, to se přeci stává každému velice vytíženému lékaři, ale nikdo již nedokáže „překousnout“, když se zpozdí posuzování některých zmražených vzorků a preparátů.

Kompozice :Román je psán retrospektivně (často se vrací do minulosti) V knize je očividné prolínání rovin (nepopisuje pouze příběh jednoho člověka, ale více lidí)

Jazyk:Román je psán spisovnou češtinou ( hovorová čeština) i nespisovnou češtinou ( obecná čeština – př.: Všici ty hodný lidi museli kvůlivá mně z vejtahu ; profesní mluva – odborné lékařské názvy, př.: biopsie, membrána, superior sagital sinus, narkóza, maligní a benigní tumor, …)

Řeč

• Řeč přímá (př.: „Nesmíme ztrácet čas“, …)

• Vnitřní monology postav ( vnitřní monology jsou v knize velmi časté)

• Řeč nepřímá (Uvažovala, jestli je do Kenta zamilovaná., …)

• Polopřímá řeč (př.: Slabý vnitřní hlásek ho napomenul: Nezapleť se!)