Baudelaire Charles - Květy zla
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Baudelaire Charles - Květy zla
Literární druh a literární žánr:
Druh-lyrika
Žánr-básnická sbírka
Literární forma-poezie
Časoprostor knihy:
Paříž, 19. století
Místo i čas se v básních mění – příroda, město; den, ráno, večer, noc
Stručný děj knížky:
- lyrický subjekt (mluvčí básní) je ve většině básní nespokojený se životem, zklamaný, až ironický
- všechny básně jsou psané pravidelným rýmem (objevuje se střídavý, sdružený, obkročný)
- asi polovina básní má formu italského sonetu (4 + 4 + 3 + 3 verše)
- v několika básních se objevuje básníkova milovaná mulatka, dívka tmavé pleti
- téma lásky je nahlíženo z obou stran, láska je dar i důvod, proč člověk trpí
- v několika básních jsou zmiňovány postavy z antických bájí
- všechny básně jsou subjektivní, básník vyjadřuje své niterní pocity, které se mění – některé básně
jsou optimistické, další tragické, jiné sarkastické, pobuřující, přemýšlivé,...
- několik básní z prvního oddílu nemá název
Charakteristika hlavních postav:
-jelikož se jedná o básnickou sbírku, nelze hovořit o konkrítních postavách
Vypravěč:
-ich-forma i er-forma
Jazykové prostředky:
-vyjádření bolesti je usměrňováno ironií
-alexandrín ve formě sonetu
Alexandrín = rýmovaný dvanáctislabičný verš založený na jambu, po 6. slabice má pauzu
Sonet = 14 veršů rozdělených do 4 strof, dvou čtyřveršových – kvartet a dvou tříveršových – tercet
Umělecké prostředky:
Druh verše – volný verš
Dominantní slohový postup - popisný, úvahový
Kontext autorovy tvorby:
-2. polovina 19. Století
-prokletí básníci, symbolismus, dekadence
-další autorova díla: Malíř moderního života, Úvahy o některých mých současnících, Umělé ráje..
Kontext světové literatury:
-další autoři: Paul Verlaine, Oscar Wilde, Jean Artur Rimbaud..
Citace:
„Zdechlina (Mršina, Mrcha)
Vzpomeňte, duše má, nač za letního rána,
jak stvořeného pro lásku,
jsme přišli: u cesty zdechlina rozežraná
na horkém loži z oblásků,
s nohama nahoru jak žena všeho znalá
a potíc jedy zpod žáru,
nedbale nestoudně dokořán otvírala
své břicho plné výparů.