Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Bohumil Hrabal

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (23.73 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

BOHUMIL HRABAL

Základní informace:

- Nejpřekládanější český autor dvacátého století (jeho knihy byly přeloženy do 28 jazyků), jeden z nejosobitějších spisovatelů
- Jeho povídky vycházejí v časopisech a později i v knihách.
- Jeho dílo podstatně ovlivnilo vývoj české prózy jak stylově, tak tematicky.
- Ovlivnil také divadlo a film.
- Základním přínosem jeho většinou krátkých próz je prezentace hovorového proudu, obecného jazyka a obyčejného člověka jako nepatetického hrdiny.
- Některá jeho díla byla zfilmována a zdramatizována.

Životopis:

- narozen 28. března 1914 v Brně-Židenicích Marii Kiliánové, otec v křestním listě uveden nebyl. Malého chlapce vychovávala zpočátku především babička Kateřina, později, když se Maryška provdala za Františka Hrabala, se rodina stěhuje do Polné, kde je Francin účetním v pivovaru. Po svatbě (1916) přijímá malého Bohumila za svého a věnuje mu péči. V létě 1919 přijímá František Hrabal místo správce pivovaru v Nymburce, kde Bohumil Hrabal absolvoval jak základní školu, tak reálné gymnázium.
- roku 1935 se zapsal na právnickou fakultu University Karlovy, ale zkoušky musel na 6 let odložit, protože vysoké školy byly zavřeny.
- Členem rodiny se stal i strýc Pepin, který prý jednou přijel na 14 dní na návštěvu - a bylo z toho skoro 40 let.
- Vystřídal mnoho povolání - úředník, výpravčí, dělník, skladník
- Později utrpěl vážné zranění a nemohl proto dělat nadále těžké práce.
- Roku 1962 se stal spisovatelem

- Zemřel v roce 1997 v Praze po pádu z okna v pátém patře Ortopedické kliniky Nemocnice Na Bulovce, ve které se léčil. Byl pohřben v rodinném hrobě na hřbitově mimo jiné s nevlastním otcem „Francinem“, strýcem „Pepinem“.“ Bylo to pondělí. Ráno jsem k němu přišel a ptám se: Jak jsi se vyspal? Jen zabručel: Vyspal, vyspal… a pak řekl: Dneska na mě Hlaváček mává. — Cože?! — Hlaváček na mě mává ze hřbitova, zve mě k sobě, zopakoval.“ takto popisoval poslední den života Bohumila Hrabala jeho ošetřující lékař, který je přesvědčen, že jeho smrt byla sebevražda

Vydávání knih:
- Po r. 1968 nesměl vzhledem ke svému politickému postoji publikovat. Jeho díla vycházel v samizdatu i v exilových nakladatelstvích (Obsluhoval jsem anglického krále, Svatba v domě, Příliš hlučná samota). Publikovat mu bylo umožněno až po r. 1975. Hlavní díla z této doby: Postřižiny, Slavnosti sněženek, a další – mnohá díla však byla pozměněna z důvodu cenzury.
exilová nakladatelství = nakladatelství, která vydávala díla zakázaných autorů a některá zakázaná díla
exilová – vzniká v cizině a tam také vychází tiskem
samizdatová – vzniká ve vlasti, ale nelze je oficiálně vydat

Charakteristické rysy:
-Osobité a neopakovatelné vidění světa, svérázná poetika jeho vnímání
- Jeho příběhy nemají souvislý děj, všechny složky vyprávění jsou v jedné rovině => věnuje všem stejnou pozornost - METODA KOLÁŽE. Výjimka např. Ostře sledované vlaky
-Texty jsou plynulým tokem jednotlivých, někdy zdánlivě nesouvisejících příběhů
-Svět kontrastů – Až drastické obrazy a příměří (Krása x ošklivost, hrůza x naděje a krutost x něha)
-Zájem o lidi z periférie (pražská Libeň)
-Nevyhýbá se erotice, černému humoru a groteskním scénám
-Hrabalův postřeh (vše se prý skutečně stalo a Hrabal naslouchal nejen přátelům v hospodách…)
-Hovorový jazyk, trefný, někdy drsný. Autor se vyhýbá přesnější a podrobnější psychologické kresbě => expresivně zabarvený text
- Hrabal si do svých děl vybírá postavy obyčejné, nemocné, smolaře, ztroskotance => na první pohled velice nezajímavé lidi, kteří v životě nic nezažili, ale o životě velmi rádi mluví. Jejich řeči se stávají náhražkou skutečného života. Hrabal má pro tyto lidé svůj vlastní název - Pábitelé. Pábitelé jsou posedlí životem, dělají všechno špatně.

Témata, do kterých materiál patří