Česká literatura v počátcích národního obrození, ústní lidová slovesnost
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Maturitní otázka 5
Česká literatura v počátcích národního obrození, ústní lidová slovesnost
Osvícenectví v české literatuře
České národní obrození je vyvoláno novým myšlenkovým proudem, osvícenstvím.
osvícenectví se k nám rozšířilo z Francie, kde ho prosazovali takzvaní encyklopedisté, autoři naučného slovníku „Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel“ Denis Diderot a D’Alambert, ale i Voltaire a Rousseau.
osvícenství se vyznačuje snahou o postupnou likvidaci feudálního systému a reformu společnosti.
tohoto cíle chce dosáhnout pomocí rozumu a vědy a překonat tak náboženskou ideologii a absolutismus.
osvícenské ideje zasáhly i panovníky, reformy prováděla Marie Terezie, která zavedla povinnou školní docházku, osamostatnila školství od církve a umožnila i prostým dětem získávat vzdělání
Národní obrození
společenské a národní hnutí od konce 18. st. (70. léta) do počátku 19. st. (1/2 30. let)
snaha odčinit spáchané křivdy na českém národě v době pobělohorské.
Josefínské reformy
staly se předpokladem pro vznik národního obrození
1781 zrušení nevolnictví
vydání tolerančního patentu (svoboda vyznání) - mnoho emigrantů se mohlo vrátit
zavedení povinné školní docházky (škola přístupná i pro chudé – zavedla jeho matka Marie Terezie )
zrušení jezuitského řádu
založení královské akademie věd
spisovným jazykem se stala němčina
Úkoly národního obrození
vytvořit novočeský spisovný jazyk
vytvořit českou národní vědu
zavést spisovný jazyk mezi lid
vytvořit novočeskou literaturu
Fáze národního obrození
etapa
1. fáze - od 70. let 18. st. do počátku 19. st.
2. fáze - od počátku 19. st. do konce 20. let 19. st.
etapa – vyvrcholení obrozeneckých snah 30. – 50.léta 19.století
1. ETAPA
1. fáze – obranná
cílem bylo čelit germanizaci, zachránit a obnovit český jazyk
vzorem byla veleslavínská čeština
byl zde zájem o českou kulturu a dějiny
Jazykověda
vydána byla Balbínova obrana českého jazyka a obrana jazyka od Karla Ignáce Tháma
Josef Dobrovský (1753 - 1825)
jazykovědec a literární historik
narodil se v maďarských Ďarmotech
po studiích na teologické fakultě se stal načas ředitelem kněžského semináře, později vychovatelem v šlechtických rodinách a nakonec vědcem
absolvoval studijní cesty do Ruska a Švédska
zabýval se studiem nejstarších dějin
měl skeptický pohled na možnosti česky psané literatury
nedával se unášet vlasteneckými vášněmi
nevěřil v použití češtiny jako jazyka vědy a umění
psal německy a latinsky, ale myslel česky
usiloval o ustálení rozkolísané jazykové normy
Dílo:
Zevrubná mluvnice češtiny
1. vědecká mluvnice
byla zde návaznost na humanistickou češtinu Kralické mluvnice
příliš nevěřil ke znovuzrození češtiny jako spisovného a literárního jazyka
ustálil zde jazykovou normu a analogickou opravu pravopisu, který platí dodnes