Ceska mezivalecna proza
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
17.Česká meziválečná próza (legionářská literatura, Hašek, tzv.sociální próza, psychologická próza, venkovská tématika)
ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ PRÓZA
období vymezeno dvěma válkami (cca 20let)
28.října 1918 vznik první republiky
za 1.republiky byli u nás politické strany :sociální demokracie, národní socialisté, strana agrární, lidová, KSČ
1917 vychází manifest československých spisovatelů, iniciátorem je Alois Jirásek – snaží se vyburcovat spisovatele ke své národnosti a literárním tradicem
Od roku 1935 u nás funguje Mezinárodní sdružení spisovatelů
1938 pod vlivem mnichova manifestu věrni zůstanete
česká literatura v meziválečných obdobích se zbavuje výchovných a služebných úkolů, které jí byly vlastní po celé 19.století
v 19.století dochází k národnímu obrození literatury – doháníme zpoždění oproti světu, posiluje národní a historické vědomí. Zprvu usilovala a utvářela národní vědomí, později podporovala státoprávní úsilí politické reprezentace → spisovatelé psali moderní literaturu a duchovní hudbu
Nastupuje umělecká svoboda (píší si podle svého a neslouží jen národu) přihází cizí podměty i módní nápady
mizí historická tématika a vesnický román. Vzniká proletářská a vitalistická literatura, legionářská, psychologická a katolická próza a tzv. demokratický proud literatury
vzniká literatura ovlivněná vitalismem – oslava života – po 1.světové válce
největší rozvoj zaznamenává v 30.letech společenský román
Vlivy na českou literaturu
hlavní vliv měl pragmatismus na Karla Čapka a unaninismus a osobnost Berksona
vliv světové avantgardy – kubismus, surrealismus, malý vliv má expresionismus
vliv americké literatury – americké ságy – rozsáhlé generační romány (Theodor Draiser)
odtajnění tabu sexuality – Lorence
Nakladatelství a literární orgány
1919 vzniká Masarykova univerzita v Brně
v Brně vzniká seskupení moravských spisovatelů – Moravské kolo – časopis Kolo, působí literární skupina s názvem Host – nejvíce se projevil vliv expresionismu Kafka
Kulturní centra – Ostrava, Olomouc, Opava. Slovensko – Bratislava, Martyn
Nakladatelství: Topičovo, Melantrich, Ottovo(Otův naučný slovník), Vilímek, nové legionářské nakladatelství Čin – pouze legionářská próza
Časopisy- zaniká Herbenův Čas a Moderní Revue, zůstává Lumír a vznikají nové Tvorba (spolupracuje Šalda, Fučík)
noviny: právo lidu (sociální demokraté), Rudé právo (komunisté), lidové noviny – nejdůležitější, nezávislé noviny, reprezentují – Karel Čapek, Jozef Čapek, Karel Poláček, |Eduard Bass,
deník Přítomnost – kulturně politický deník, hlavní postava Ferdinand Peroutka – nejvýznamější novinář
GENERAČNÍ ROZVRSTVENÍ:
nejstarším autorem české literatury je Adolf Heyduk, poslední ruchovci a lumírovci- Krásnohorská, Jirásek, Holeček
spisovatelé 80. a 90.let – Karel Václav Rais, Baar
představitelé české moderny – Machar, Sova, Březina + okruh dekadentů – Karásek + buřiči
autoři, kteří vstupují do literatury těsně před a během 1.sv.války – Karel Matěj Čapek – Chod, Benešová, Tilstová
nejdůležitějšími autory meziválečného období jsou autoři tzv. „Čapkovsko – Wolkrovské“ generace – Vančura, Bass, Poláček – prozaici. J.Seifert, V. Nezval – básníci