Česká proza od 70. let do současnosti
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Po srpnu 68
charta 77
Normalizace – zaměřena proti reformám, důsledky: likvidace nekomunistických period, zákaz publikace mnohých autorů, postupné odchody do emigrace. Opakuje se období protektorátu kdy byla rozdělnea lit. na povolenou a zakázanou. Vznikají 3 lit. proudy oficiální, exolová a samizdatová. Kromě funkce estetické nesou I funkci společenskou. Vznikají nové samizdatové edice, exilová nakladatelství, časopisi. V 70. letech absurdní drama.
I. Oficiální literatura – lit. která mohla vycházet, autory buď zákazy minuly nebo za ústupek režimu mohli vycházet
1. Poezie
Josef Hanzlík, Ivan Skála, Jan Pilař
Nová generace Sýsovsko-Žákovská generace (Sýs Karel a Žáček Jiří)
2. Proza
Hrabal, Páral, Otčenášek, Fuks
Ota Pavel
Vlastním jmenén Ota Popper, sportovní redaktor, povídkové soubory - ,,Dukla mezi mrakodrapy”,
,,Výstup na Eiger”
Těžištem tvorby povídky, ,,Smrt krásných srnců” ,,Jak sem potkal ryby”
Ladislav Pecháček
povídky ,,Jak svět přichází o básníky”
Valja Stýblová
povídky z lékařského prostředí, povídka ,,Mne soudila noc” , ,,Skalpel, prosím”
Věra Slávková
,,Malý muž a velká žena”
Jarmila Loukotková
,,Není římského lidu”
Jiří Švejda a Ota Dub – romány z lékařského prostředí
II. Exilová literatura – nejedná se jen o lit. exulantů, ale I knihy domácích autorů, kteří nemohli vydávat
žijí v exilu, Kundera, Škovercký, Kohout
Exilová nakladatelství:
Sixty Eight publishers – zakladatel Škvorecký, vydávají jeho, Kunderu, Hrabala
Rozmluvy
Index
Poezie mimo domov
časopisy – Svědectví (Paříž), Listy (řím), Čtení na léto, Proměny (USA)
Milan Kundera
Brno, básník, dramatik, prozaik, překladatel a lit. teoretik, považován za jednoho z největší žijících českých spisovatel. Vystudoval FAMU, přednášel tam světovou lit. a v jeho životě se odráží celý poválečný vývoj, v 60. letech se aktivně zapojuje do Pražského Jara v 70. letech, zakázaným autorem. V roce 75 dostal pozvání na přednášky do Francie, ale nemohl se vrátit. V roce 79 získává francouzské občanství a nehlásí se k českému původu. I v emigraci psal česky, ale předposlední román už psal francouzsky. Jeho knihu u nás výdává pouze Atlantis.
Začíná jako básník po platné době, ,,Poslední máj”- o Juliu Fučíkovi
V 60. letech píše povídky,
,,Směšné lásky” - povídky z všedního života, ,Falešný autostop, - o 2 milencích, jedou na dovolenou a hrajou si na stopaře, ,Já truchlivý bůh, - muži se líbí dívka ale jí on ne, a on vymyslí pomstu a seznámí jí s povalečem(řek), upravil ho a pozval ho načeři sní, za uplatek na ní nahrajou scénu že on je dirigente z řecka a ona sním stráví noc, pak zjistí že je těhotná a on jí řekne že to nebyl dirigent a ona nevěří, ale navšítíví jí povaleč, ale neuvěří a nechá si dítě jako svobodná matka