Ken Kesey

Ken Kesey - Vyhoďme ho z kola ven

Kenneth Elton “Ken“ Kesey (1935-2001)

Americký spisovatel řazený do postmoderní literatury, někdy považován za spojovací bod mezi beatníky a hippies („Byl jsem příliš mladý na to být beatníkem a příliš starý na to být hippísákem“)

po dokončení této školy získal další stipendium na studijní program psaní ve Stanfordu

Kesey byl vůdcem skupiny, která se nazývala The Merry Pranksters (Neal Cassady, Jack Kerouac, Allen Ginsberg); podporovali volné užití drog a byli známí obscénním chováním. V roce 1964 si pořídili školní autobus „Further“, ve kterém projížděli Ameriku; známí byli pořádáním večírků s hlasitou hudbou, psychedelickými efekty a užíváním LSD

v roce 1975 natočil podle knihy Vyhoďme ho z kola ven Miloš Forman film Přelet nad kukaččím hnízdem, který získal 5 Oscarů. Sám Kesey ale prý film nikdy neviděl, kvůli sporu o autorská práva

Ken Kesey zemřel 10. listopadu 2001 ve věku 66 let po operaci, kdy mu byl odstraněn nádor jater

Dílo:

• zabývá se tématem odcizení, které nastává kvůli anonymitě společnosti; problémy jedince na okraji společnosti, který se staví proti ní a protestuje vůči její morálce a hodnotám

• některá jeho díla (především eseje) vydána pod vlivem drog a omamných látek

• Vyhoďme ho z kola ven / 1962

• Tak mě někdy napadá / 1964

• Námořníkova píseň /1992

• také napsal mnoho krátkých esejů, úvah, několik divadelních her a scénářů

Vyhoďme ho z kola ven

Žánr:

román z prostředí psychiatrické léčebny, který je podobenstvím o životě v moderní společnosti a také úvahou o hranici mezi šílenstvím a „normálností“

Kompozice:

chronologická

Jazyk:

ich forma

každá postava má trochu jiný jazyk, protože ten dokresluje její charakter; často vulgarismy, nespisovné výrazy, i lékařské termíny

Postavy:

Bromden

syn indiánského náčelníka, jejich země byla zaprodána a Bromden jako mladý chlapec psychicky zničen, což z něho udělalo slabého, nemocného muže (i přestože měří asi 2 metry a má neuvěřitelnou sílu), hluchoněmý se „naučil“ být kvůli tomu, že byl během svého života vždy ignorován a přehlížen

Randle McMurphy

naprosto odlišný člověk, irský rváč, rebelant, profesionální karbaník, za výtržnosti poslán na farmu, kde byla těžká práce a tak se nechal prohlásit za psychopata, aby nemusel pracovat, vůdce revoluce na oddělení, nenechá se zlomit až do posledního okamžiku

Vrchní sestra Ratchedová

řídí celé oddělení, nastoluje řád, navenek je milá a mateřská, uvnitř plná nenávisti a snaží se zničit jakoukoliv neposlušnost hlavně pomocí svých zřízenců, všechny musí mít pod kontrolou a chce je manipulovat

Děj:

Román se odehrává na jednom oddělení v oregonském ústavu pro chorobomyslné, který alegoricky znázorňuje celou společnost a pokřivenou hierarchii v ní. Příběh je vyprávěn z pohledu jednoho z chovanců, Bromdena, kterému ostatní neřeknou jinak než „Velký náčelník“. Pacienti se rozdělují na akuťáky a chroniky. Mezi akuťáky patří mladší chovanci, kteří nejsou ještě natolik nemocní a potřebují jen správně „seřídit“. Chronici, odděleni na druhé straně místnosti, jsou něco jako „nepovedené“ produkty tzv. Kombajnu (=tak je v knize nazýván celý systém zkažené společnosti, personál, jeho morálka, normy, je to něco jako ničící stroj, který postupně likviduje citlivé duše pacientů). Bromden patří mezi chroniky a je tu z nich nejdéle, všichni věří, že je hluchoněmý a jednají s ním jako, kdyby tam ani nebyl. Díky tomu je mu často umožněno nahlédnout na různé porady vedení a celkově si udělat obrázek o tom, jak to v Kombajnu chodí. Často trpí halucinacemi.