Literární odkaz Velké Moravy, literatura v českém prostředí do konce 14. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
4. Literární odkaz Velké Moravy, literatura v českém prostředí do konce 14. století
Staroslověnské období
r. 833 vzniká na našem území nový státní útvar - Velká Morava. V tomto období působili na našem území kněží za západní Evropy, kteří sloužili mše v latině, což byl jazyk místnímu obyvatelstvu cizí. Kníže Rostislav tehdy požádal o vyslání „křesťanských učitelů“, papež ale odmítl. Tak vyslal posly do Konstantinopole - r. 863 přišli ze Soluně Konstantin (Cyril) a Metoděj; položili základy slovesné vzdělanosti na Moravě. Do slovanského jazyka přepisovali potřebné liturgické a náboženské texty (úryvky z Bible). Tento jazyk označujeme jako staroslověnský = staroslověnština. Písmo, které vytvořili na základě upravené řecké abecedy, nazýváme hlaholice. V pozdější době je vytvořena cyrilice - základ azbuky.
Základní literární památkou je staroslověnský překlad Bible; v Konstantinopoli vzniká evangeliář (úryvky z Bible uspořádané podle církevního kalendáře). Na Velké Moravě byl pořízen překlad evangelií (Konstantin) a Starého zákona (Metoděj).
Významné dílo zaujaly liturgické a homelitické (kázání) texty.
Mezi staroslověnskými památkami najdeme díla nevýhradně určená k bohoslužbám - př.:
Proglas - veršovaná předmluva k překladu evangelií; smyslem bylo obhájit staroslovanský překlad Bible.
Právnické texty: Zákon súdnyj ljudem, Nomokánon
K vyspělým dílům patří životy svatých sepsané na Velké Moravě. Svoji povahou stojí na pomezí legendy a historie:
Život Konstantinův - stylisticky vyspělé; jádrem je boj proti trojjazyčníkům - ti, kteří zastávali zásadu, že biblický text může existovat jen v posvátných jazycích = latina, řečtina, hebrejština
Život Metodějův - prostší; obhajoba slovanské liturgie proti bavorským kněžím. pomezí legendy a historie.
- Obě díla známe pouze z opisů.
Po Metodějově smrti nabývala převahu liturgie latinská.
Latinská a slovanská tradice v přemyslovských Čechách
Po pádu V. Moravy se těžiště kulturního vývoje přesunulo na západ - do přemyslovských Čech
Církevně zůstávala orientace na latinskou vzdělanost; tato orientace zesílila, když bylo založeno pražské biskupství. Později se centrem vzdělanosti stává Břevnov, kde je založen mužský benediktýnský klášter. Za druhého pražského biskupa Vojtěcha nastal obrat - zřejmě se pokusil o sloučení východní (byzantské) a západní (latinské) tradice. Staroslověnskou vzdělanost přinesli do Čech žáci Konstantina a Metoděje.
V 11. st. je příznačné prostředí pro dvojjazyčnost. Vznikají latinské i staroslověnské legendy. Hrdiny jsou světci domácího původu (sv. Ludmila, sv. Václav, sv. Vojtěch, sv. Prokop).
Legenda o svatém Václavu - první staroslověnská legenda, datovaná brzy po zavraždění
Václava (935)