Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
VII-27 Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Obsah: Do polského koncentračního tábora přiváží další židy. Pan Herman Cohen – jeden z 20 amerických mužů, zaplatí panu Brenskemu – německému veliteli tábora, a vezme si pod svoji ochranu Kateřinu, která je sem přivezena spolu s rodinou. Američané mají být odvezeni zpátky do USA výměnou za německé vojáky. Pánové jsou hodně bohatí a Němci se je snaží co nejvíc obrat, a za každou maličkost žádají obrovské peníze. Když už jedou vlakem směrem k přístavišti, stále jsou nějaké problémy. Pan Brendle oznámí, že Kateřinin nový cestovní pas je neplatný, a tak se musí vrátit do tábora a uzavřít sňatek s panem Cohenem, protože jedině tak se můžou dostat pryč.. Pánové nejsou nadšeni, neboť se jim tábor nezamlouvá, a nechápou na co jsou to obří továrny, ze kterých stále vychází hustý černý dým, a kam mizí ty mlčící zástupy zbědovaných lidí. Po svatbě, se tedy vrací, ale nejprve prý musí do Švýcarska, kde se mají vykoupat, aby je mohli pustit přes hranice. Tam jsou ve „sprchách“ všichni zastřeleni…
Psáno: spisovnou češtinou
Funkční styl: román, přímá i nepřímá řeč, popisy,…
Námět: Román ze druhé světové války, jedno hlavní téma
Postavy: hlavní: Kateřina
charakteristika: Asi 18tiletá židovka (její rodina zemřela v plynové komoře), bývala tanečnice, zmatená, neví co ji čeká,…
vedlejší: Pan Herman Cohen, Pan Brenske, krejčí,…
Prostředí: koncentrační tábor, německá říše – reálné
Postavení autora: vypravěč
Děj: chronologický postup
Ukázka: „Nenapíšu ani řádku, ani kdybyste ze mne krájeli maso za živa,“ vykřikoval zbělalý Rappaport-Lieben a pan Brenske pokynem ukázal strážci, že má otevřít dveře ostatních oddělení dokořán.
Nyní bylo všechno obzvlášť dobře slyšet, pan Rappaport-Lieben neřízeně řval, ale ostatní pilně psali, nechávajíce si telegram s krvavou sumou výkupného až nakonec.
Arnošt Lustig (1926)
Od roku 1942 prošel koncentračními tábory v Terezíně, Osvětimi a Buchenwaldu, v roce 1946 uprchl z transportu smrti. Vystudoval vysokou školu politickou a sociální v Praze, v roce 1948 pracoval jako válečný korespondent v Izraeli. Do ruku 1968 vydal řadu významných knih, povídek a novel (Noc a naděje, Démanty noci, Ulice ztracených bratří, Můj známý Vili Feld) a spolupracoval s filmem (např. Transport z ráje, Démanty noci). Po roce 1968 byly jeho knihy vyřazeny z veřejných knihoven. Nyní žije v USA, kde je profesorem literatury a filmu na univerzitě ve Washingtonu, D.C. Novela Modlitby pro Kateřinu Horovitzovou byla oceněna v roce 1966 Státní cenou, v roce 1973 byla nominována ve Spojených státech na Národní knižní cenu a v roce 1974 získala americkou prestižní cenu B’nai B’rith Book Award.