Puskin_Onegin
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
A.S. Puškin - Evžen Oněgin
Druhová a žánrová charakteristika - jedná se o zajímavý žánr (ne zcela běžný) - román ve verších
Celková charakteristika -
Jde o životní příběh hlavního hrdiny - Oněgina zasazený do prostředí ruské společnosti počátku 19. století. Nesplněné sny a představy titulního hrdiny jsou v těsném, avšak kontrastním sepětí s reálným obrazem doby.
Postavy
Oněgin - schopný, vzdělaný, finančně zabezpečený šlechtic však straně lehkovážný, nezodpovědný, není schopen nic dokázat, dovést do konce, od všeho upouští a je vším znuděn. Stává se nespokojeným, zbytečným člověkem, který nic nevytváří a nemá cíl. Nedokáže ani navázat hluboký vztah, jeho vztahy k ženám jsou povrchní a žen se brzy nasytí.
Lenskij - je nepraktický, naivní člověk, neúspěšný básník.
Olga - veselá, extrovertní, koketní
Taťána - romanticky založená dívka - ona je tou romantickou hrdinkou, která jde za láskou přes svazující konvence (zvyklosti) a tradice, upřímná, otevřená, citová, nebojí se za svou lásku bojovat (napíše dopis), je morálně čistá (odmítá později stát se Oněginovou milenkou), v průběhu děje se stane ženou s uhlazeným chováním, kultivovanou - není však nemorální a pokrytecká jako většina společnosti.
Děj a kompozice
Román se skládá z osmi hlav - kapitol, z nichž každá je uvozena citáty ruských a světových autorů (Petrarca, Byron). Dílo je vystavěno na principu zrcadlové kompozice (město - vesnice, Oněgin - Lenskij, Taťána - Olga). Petrohradský švihák Oněgin, který tráví většinu času zábavami, se po smrti strýce vydává na venkov převzít dědictví. Seznámí se se statkářem Lenským, ten ho zavede do rodiny vdovy Larinové. Poznává její dcery - Olgu a Taťánu. Záměrně dívky okouzlí, nezkušená a naivní Taťána se do něho zamiluje a otevřeně se mu ze své lásky vyzná v dopise. O. ji odmítne a záměrně flirtuje s Olgou. To vzbudí žárlivost Lenského a vše končí nesmyslným soubojem, ve kterém Lenskij umírá. Oněgin zanechává za sebou spoušť a odchází do ciziny.
Po letech se setkává s Taťánou na plese v Moskvě, T. je uhlazená, vychovaná dáma, velmi krásná - provdala se za starého generála podle dobové tradice. Oněgin se do ní bláznivě zamiluje, píše jí dopisy, chce ji za milenku, nechápe její odmítání, vyzná se jí i osobně. Taťána ho stále tajně miluje, nechce však tento milenecký vztah - je daleko morálnější než Oněgin.
Jazyk a styl
Román je psán ve verších s použitím tzv. oněginské strofy - čtrnáct veršů po osmi či devíti slabikách s pravidelným rýmovým schématem.
Okolnosti vzniku díla
Poprvé se o záměru napsat toto dílo zmiňuje Puškin příteli v dopise. Podle vlastního tvrzení autora pracoval na románu ve verších dosti dlouhou dobu - přes sedm let. v roce 1831 doplnil v osmé kapitole ještě dopis adresovaný Taťáně a dílo vyšlo souborně až v podstatě po desíti letech.