slezské písně

Rozbor textu:

Literární druh: lyrika i epika

Literární žánr: báseň (epika + intimní, sociální a přírodní lyrika)

Typ vypravěče: er-forma a ich-forma

Aktuálnost námětu: Dílo už není aktuální, situace ve Slezsku není tak bídná. Nepanuje tam chudoba, nejsou tu tak výrazné postavy vykořisťovatelů, utlačovatelů, nejsou vidět příznaky ke vzpouře ku Praze jako dříve a ani zde neprobíhá odnárodňování (popolšťování, poněmčování).

Čas a místo děje: Děj se odehrává v oblasti Těšínska, Ostravska, Opavy a Beskyd v 2. polovině 19. století.

Jazyk a styl: Jazyk je lidový, drsný, využívá knižní výrazy. V díle se vyskytuje velké množství nářečních prvků (lašská slova) do výrazu vstupuje vliv polštiny zvláště ve větné stavbě, germanismy a hornický slang. Jeho styl je patetický a náročný. Typické je hutné vyjádření, krátké a úsečné verše, kontrasty, přímá oslovení a výzvy (apostrofy), využívá zvolacích vět pro větší působivost, naléhavost a sugestivnost výpovědi. Opakuje slova a používá originální básnické obrazy. Verš je rytmický s pravidelným, zvláště střídavým, rýmem. Básník často používá přirovnání, metonymii, zvolání, personifikaci, epizeuxis, hyperbolu, eufemismus, metaforu, symboly, ironii a výsměch.

Kompozice: Sbírka obsahuje 81 básní. Můžeme je rozdělit na:
a) epické básně (sociální balady)
b) intimní lyriku, v těchto dílech básník sám vystupuje do situace jako osamělý člověk
c) společenskou lyriku, kde je hlavním tématem odnárodňování a lhostejnost prahy k slezskému lidu.
V knize se vyskytují básně s náměty, které naprosto vybočují od ústředního tématu, je to například antika, lidová slovesnost, láska,…
Básnický subjekt se stylizuje do různých poloh, např. role tuláka, svědka, barda, mstitele, nositele revolty, zklamaného milence, nešťastného zoufalce,…

Hlavní myšlenka: Hlavní myšlenkou autora bylo poukázat obraz národního a sociálního útisku slezského lidu, vyzívá ke vzpouře a vidí naději na úspěch. Dále chce upozornit na útlak Němci a Poláky, na dobu poněmčování českých škol a dobu, kdy němčina hrála v okolí Slezska hlavní roli.
Postavy: V díle se objevuje velké množství postav, především jsou to vykořisťovatelé a jejich pomahači, odrodilci, lichváři a krčmáři proti nim se zde objevují chudí Slezané – havíři, beskydští horalé, vdovy a sirotci.





Obsah:
Těžiště sbírky tvoří básně vzdoru proti národnostnímu a sociálnímu útlaku ve Slezsku na konci 19. století. Na základě vlastních zkušeností, získaných pobytem ve Slezsku, básník vyjadřuje individuální i společenský protest. Činí tak formou balady (Kantor Halfar, Maryčka Magdonova). V řadě básní promlouvá hlasem lidového barda jako mluvčí lidu (Ostrava, 70.000..), v jiných prochází jako prostý poutník křížem krážem zuboženým krajem a referuje o zážitku či události spojené s určitým místem. Tón této výpovědi je zpravidla nostalgický a souzní leckdy i s intimní milostnou zkušeností (Jen jedenkrát).

příklady básní:
Červený květ
Úvodní, symbolistní báseň, intimní lyrika, obraz kaktusu, který v noci rozkvetl červeným květem a básník, který měl rád květy růží jej odsoudil. Je to symbol něčeho nového, revoltujícího, básníkova osudu bez lásky i jeho jediné básnické sbírky.

Kantor Halfar
Sociální balada o učiteli, který musí učit polsky, ale stále se proti této skutečnosti brání a učí česky, a proto nemůže dostat stálé místo, tudíž se ani nemůže oženit a založit rodinu. Lidé ho vyloučí ze společnosti i děvče, které měl rád na něj nepočkalo a vdalo se. V zoufalství se oběsí. Báseň končí ironicky – konečně dostal místo za hřbitovní zdí. Představuje národnostní útisk.

Maryčka Magdónova
Sociální balada, příběh rodiny Magdónovy. Otec zahynul při hospodské rvačce, matka zemřela, když se na ni převrátil vozík s uhlím. V domě Magdónových zůstalo 5 dětí, které neměly co jíst a byla jim zima. Jednoho dne se nejstarší dcera Maryčka vydala do panského lesa na dřevo, aby svým sourozencům mohla aspoň zatopit. Byla ale přistižena, odvedena do Frydku a svůj život skončila sebevraždou.

Ty a já
Národnostní a sociální báseň, autor zde vyjadřuje pohrdání při setkání s uhlobaronem, vyčítá mu všechny jeho špatné skutky, zabrání země, útisk Slezanů.

Ostrava
Sociální báseň, nejostřejší kritika utiskovatelů. Je psána z pohledu chudého řadového dělníka, vypráví o své těžké práci, o těžkých podmínkách celých generací. Poukazuje na obrovské sociální rozdíly mezi horníky a šlechtou, která jim vládne. Mluví o svých pokusech něco změnit, vždy se mu ale vysmáli, když byla vzpoura silnější, vyslali proti nim páni z Vídně armádu a jakýkoliv odpor potlačili. V závěru vyjadřuje naději, že se jednou vše zlepší. Vyzývá k revoluci, ke vzpouře. Doufá ve spravedlnost a odplatu.

Jen jedenkrát
Intimní a sociální báseň, paralela mezi pověstí a básníkovým osudem. Autor vypráví pověst o zemi, kde lidé neznali slunce, jednoho dne slunce vysvitlo, ale oni se báli a schovali se, poté už zase navždy odešlo. Lidé pak zjistili, že slunce, nebylo vůbec špatné, ba naopak, ale už bylo pryč a už se nevrátilo. Autor k této pověsti přirovnává svůj osud, lásku, před kterou zabouchl dveře.



Motýl
Intimně laděná báseň, k básníkovi přiletí motýl, ale on jej posílá k jinému chlapci nebo děvčeti, protože neví, co by si s ním počal. Symbol motýla – prchavé štěstí, láska

Bernard Žár
Národnostní báseň, Bernard Žár zapírá svůj původ, stydí se za svůj rodný jazyk, zavrhuje svoje předky i svoji matku, která mluví česky. Bernard si změní příjmení na Žor. Bernard nakonec onemocní a umírá, jeho panští ,,přátelé‘‘ ho opustili a jeho matka se nad hrobem modlí jako jediná česky, tiše, aby nerozzlobila syna v hrobě.

Citace:
Motýl
Přes smrky, břemy, přes haluze jedlí
lehounký vánek se skřivánkem zvednul;
přes řeku vzpomínek loďky snů bředly,
motýl mi na ruku sednul.
Láska jsi, štěstí jsi, sličný motýle?
Odleť, bys šuhaje, děvuchu zdobil
na černé kadeři, na ruce bílé...
co bych já, co s tebou robil?Dílo mě moc nezaujalo, témata mi přišla monotónní, ponurá a nezáživná. Občas jsem měla problém obsahu porozumět, především kvůli mně neznámým slovům. Doporučila bych těm čtenářům, kterým nedělá problém náročnější styl a zajímají se o toto historické období.