Tyrolské Elegie

Tyrolské Elegie

O díle: Jedná se o satirickou skladbu, která věrně líčí Havlíčkovu násilnou deportaci do Brixenu. Skladba se stává obžalobou bachovského Rakouska a poměrů po roce 1848. Jediným druhem básníkova vyhnanství je měsíc, ke kterému promlouvá. V básni Havlíček vypráví, jak byl v noci probuzen policií a tajně převážen přes celé Čechy. Zmiňuje se také o tom, že se jim v Rakousku mezi Reichnhallem a Weidringem splašily koně, policisté vyskákali a on zůstal sám v řítícím se voze. Nepokoušel se koně zastavit, věděl, že je „pod ochranou Rakouska“. Do Brixenu se nakonec dostal a musel zde žít tři roky, daleko od milovaných Čech. Sloka: 4 verše, rým ABCB; veršovaná skladba, využívá:

• ironie - Od všech z Vídně pozdravení, pan Bach je líbá, jsou-li prej zdráv, a tuhleto psaní po nás posílá.

• sarkasmu - Bach mi píše jako doktor, že mi nesvědčí v Čechách zdraví, že prej potřebuju změnu povětří.

• personifikace - Sviť, měsíčku, polehoučku, skrz ten hustý mrak, jakpak se ti Brixen líbí? - Neškareď se tak! Nepospíchej, pozastav se nechoď ještě spat: abych s tebou jen chvílinku mohl diškutýrovat.

Postavy: Borovský

Bach - rakouský ministr

Dedera - policejní komisař

Doba a místo děje: 19. století - Habsburská monarchie, reálné

Obsah: Havlíček popisuje svoje zatčení v noci kolem druhé hodiny ranní a cestu do tyrolského Brixenu přes Jihlavu, Brno a Linec. Doma se loučí se svoji matkou, ženou a dcerou Zdeničkou. Popisuje cestu podrobě k Jihlavě až do Alp. Vše vrcholí u Reichenhallu, kde se u kočáru ve kterém jede, splaší koně. Borovský si během této události vzpomene na biblický příběh o Jonášovi, který musel za bouřky vyskočit z lodě, protože ostatní si mysleli, že bouři spáchal svými hříchy. Něco podobného se děje i nyní, vystrašení policisté vyskakují z kočáru, zatímco on – odsouzený si klidně jede dál. Dostanese až do jedné hospody, kde se nají a čeká na příchod policie. Nakonec přijíždí do Brixenu, kde pobývá čtyři roky pod dohledem rakouské vlády.

Úryvek z knihy :

“Sviť měsíčku polehoučku

skrz ten hustý mrak,

jakpak se ti Brixen líbí? -

Neškareď se tak!“

…

“Ach ty vládo, převrácená vládo,

národy na šńůrce vodit chceš,

ale čtyřmi koňmi na opratích

vládnout nemůžeš!“

...

“Místo mne ten kus papíru

vrátili do Čech,

mne zde černý, dvjhlavý orel

drží v klepetech.“

Zařazení autora: 3. etapa národního obrození = vrcholná fáze (30. – 50. léta 19. stol.)

- přechod od jazykových cílů k politickým cílům = boj za politická práva českého národa:

§ politický program – 2 formy:

• liberální proud: Palacký, Rieger, Brauner – austroslavismus, nutnost zachovat rakouskou monarchii, požadavek rovných pol. práv pro všechny občany

• radikálně demokratický proud: Sabina, Kampelík, Frič – svržení monarchie, zrušení roboty, rozbít Rakousko