Vývoj českého dramatu do konce 19. století

26. Vývoj českého dramatu do konce 19. století

Drama - je literární dílo určené k předvádění na scéně

- je vedle epiky a lyriky jeden ze základních druhů literatury

- má mnoho společného s epikou, rozdíl spočívá v tom, že děj je představován formou dialogu, popř. monologu.

- základem dramatu je konflikt a k jeho nastolení, vyhrocení a řešení slouží jednotlivé fáze klasického dramatu - expozice, kolize, krize peripetie a katastrofa (současné drama má jen čtyři části: expozice, zápletka, rozvoj děje a rozuzlení)

- drama má někdy prolog (předehru) či epilog (dohru)

- divadelní hru členíme: jednání

scény

výstup - střetnutí dvou postav (změna počtu osob na jevišti)

Divadlo - předvedení dramatického díla

Žánry - komedie

- tragédie

- veselohra - méně závažná komedie, nenutí k zamyšlení, chce pobavit. Prostředkem veselohry je „smích pro smích“

Hudebně dramatické žánry - opera

- opereta

- melodram (poezie + hudba)

- muzikál - je žánrově volnější než opereta

- fraška

- commedie dell´arte

- činohra = soubor, který hru představuje

= druh dramatu, který je provozován od poloviny 18. st., má vážné téma, závažný konflikt, Hrdiny jsou obyčejní lidé; zobrazuje dobové poměry, většinou končí smírně. Důraz je kladen na psychologii postav.

Středověké drama - Ve Střední Evropě je drama doloženo k 10. st. Toto drama nenavazuje na antickou tradici. Vznik dramatu je kladen do církevního prostředí.

Vzniká liturgické drama, které se vyvinulo postupným rozšiřováním scén, které přibližovaly výjevy z Kristova života; základním výjevem, který byl dramatizován, je návštěva Marií u Kristova hrobu. Tato scéna byla předváděna při velikonočních slavnostech i při slavnostní liturgii. Takto postupně vzniká latinské drama určené ke slavnostní příležitosti = officium. (později vznikají i hry vánoční)

Vznikají také hry = ludus, ve kterých byl více zobrazován život.

Ve 14. st. se začínají objevovat i hry světské, předváděné jokulátory (iocus = žert) = profesionálními herci, studenty, či kejklíři. Hry byly nenáročné, příběh přednášen (deklamován) latinsky. Časem byly do textu vkládány české věty, parodické, obscénní a komické prvky, proto byly hry vykázány na trhy a do hospod.

• Mastičkář - 14. st., nejasného původu, jde o český text vsazený do lat. hry, fraška (hrubá komika), ve které se prolíná posvátné i světské, je parodií na Kristovo vzkříšení. Jazyk je vulgární x citáty z poezie; Mastičkář (symbol života, příchodu jara…) vzkřísí chlapce Izáka tím, že mu na zadek vylije kvasnice.

Tehdejší hry byly obscénní, vulgární, ale proti tomu zobrazovali hlubokou náboženskou víru. Tyto české hry byly však předváděny na tržištích.

• Hra veselé Magdalény - o napravené hříšnici, 3 části: 1. anděl Lucifer se chce vyrovnat bohům g je uvržen do temnot; 2. Lucifer se stává vladařem pekel a posílá ďábly, aby lovili hříšníky; 3. Magdaléna se zaplétá s ďábly a na naléhání zbožné sestry se obrací na pokání.