Zločin a trest

Fjodor Michajlovič Dostojevskij- Zločin a trest

Druh a žánr:

próza, psychologický román (i filosofický)

Téma a motiv (myšlenka):

příběh loupežné vraždy studenta Raskolnikova, který zabije lichvářku a její sestru, jeho uvažování a myšlení, příběh ukazuje chudobu Ruska v 19.st.

Časoprostor:

Petrohrad, 2. Pol. 19. století

Kompozice:

Kniha má rychlý děj, spád. Je to šestidílný román (+epilog) s romantickými prvky (láska zvítězí nad těžkou dobou, chudobou a vězením). Je psychologicky propracovaný, protože se v díle objevují pasáže, kdy Raskolnikov uvažuje nad svými činy a přemýšlí o snech, ale nakonec se vrací do reality. Děj chronologický a popisný

Děj:
Raskolnikov je mladý student práv, který nemůže dokončit své vzdělávání kvůli nedostatku peněz. V hlavě mu proto vzklíčí zvrácená myšlenka: zabít starou lichvářku Alenu Ivanovnu, kterou v její zastavárně často navštěvoval. Rodion Romanyč Raskolnikov je přesvědčen, že žena má plno peněz; a její zabití nebude pravý zločin - každý velký a slavný čin v dějinách lidstva si vyžádal své oběti. Nad provedením svého činu nijak zvlášť nepřemýšlí. Háčkem "plánu" je ale stařenina sestra Lizaveta, která se nečekaně vrátí domů. Raskolnikov je nucen zabít podruhé. Jakoby si ani neuvědomoval, co se stalo, v příštích dnech a týdnech je chvílemi nepříčetný, onemocní a povídá se, že se dočista pomátl.
V tomto jeho stavu ho přijedou do Petrohradu nečekaně navštívit matka se sestrou. Sestra Duňa svolila ke sňatku s váženým a bohatým Lužinem, jen aby pomohla matce a bratrovi z chudoby. Raskolnikov s tímto zásadně nesouhlasí, s Lužinem se pohádá a podaří se mu dokázat, že Lužin není tím, s kým by Duňa mohla strávit zbytek života, přestože by tím jemu, Rodionovi, hodně pomohla. Rodion se záhy stává podezřelým z vraždy - při každé zmínce o onom činu nemá daleko k mdlobám, navíc se s výsměchem přiznává svému známému. Raskolnikov je předvolán a dobře zvolenou a vedenou taktikou málem dohnán k přiznání - vyšetřovatel nemá důkazy a hraje Roďovi na nervy. Ale vrah je objeven - sám se přizná. Je jím jeden z natěračů, kteří v onom domě pracovali, Mikolka. Romanyč má ještě chvíli čas...
Seznamuje se se Soňou, mladou dívkou, dcerou věčného opilce Marmeladova, kterou chudoba dohnala až k tomu, že se stala nevěstkou. Jí jediné se svěří. Vzniká mezi nimi zvláštní pouto - vrah a nevěstka, kteří si rozumí. Ale hlavní vyšetřovatel Raskolnikovovi oznamuje, že ví, že on je vrahem, ale dává mu čas na přiznání, protože je to prý polehčující okolnost. Pravdu se dozví i Duňa a Rodionův přítel Razumichin, který se o ženy stará. Oba naléhají, aby se přiznal. Nejvíce se Soňa.
Raskolnikov ani není, jak se ocitl na velitelství. Dozvídá se, že Svidrigaljov, další člověk, který věděl pravdu a podivně ho vydíral, se zastřelil. Roďa se přiznává. Při jeho odsouzení se přihlíží k mnohým polehčujícím okolnostem a dobrým činům z minulosti a dostává "pouhých" 8 let na Sibiři s nucenými prácemi druhého stupně. Soňa odjíždí s ním a on si konečně uvědomí, že ji miluje. Zdá se, že přežít zbylých 7 let s vírou v jejich lásku a společnou budoucnost nebude nemožné...